Příští rok se očekává růst především v Evropě

Investoři jsou v současných dnech svědky značné nervozity, která panuje na světových kapitálových trzích. Lze tedy v příštím roce očekávat další zemětřesení?

Vysoká cena ropy. Slabé euro. Varování významných společností ohledně jejich dalšího růstu tržeb a zisků. To jsou alarmující zprávy, které mnohé majitele akcií budí z klidného spánku. Odrazem situace je pak velká nervozita na kapitálových trzích. Co lze ale očekávat v horizontu příštího roku? Dozajista otázka, která trápí všechny investory. Podle mínění analytiků však vyhlídky rozhodně nelze považovat za katastrofální.

Jedním z ukazatelů, podle kterého se analytici pokoušejí alespoň částečně odpovědět na otázku, zda jsou trhy předražené, je tzv. P/E poměr, tedy vztah mezi cenou akcie (price) a ziskem na akcii (earning). Základnou, z které analytici při svých prognózách vychází, je porovnání aktuální (resp. očekávané) úrovně P/E s historickými hodnotami. Současná výše poměru zisk na akcii je přitom oproti minulosti skutečně vyšší a také očekávané hodnoty pro začátek příštího roku překračují historické průměry. Například hodnota P/E pro index německého nového trhu NEMAX se odhaduje na 337. To znamená, že za jednu korunu ročního zisku zaplatíme při koupi v průměru více než třísetnásobek. Představa návratnost investice ve staletích asi nikoho neláká. Nutná korekce P/E poměru by znamenala katastrofální propad akciových kursů. Nebo lze snad v příštím roce očekávat nárůst zisků firem ve stovkách procent?

O vysvětlení se pokouší analytik společnosti BBG Finance Petr Sedlář: "Neobvykle vysoké hodnoty P/E poměru akciových trhů jsou vedle růstu cen jednotlivých cenných papírů způsobeny i dalšími faktory. Do jednotlivých indexů trhů stále více pronikají technologické firmy, které průměr indexu zvedají. U akcií technologických firem přitom investoři nakupují především očekávání růstu zisku nikoliv v letošním či příštím roce, ale v dlouhodobém (pěti- i víceletém) horizontu."

Za typický případ lze označit výrobce optických sítí. Tyto firmy dosahují v současnosti pouze mírných zisků (či jsou dokonce ztrátové), což se odráží v extrémně vysokých hodnotách poměru ceny k zisku. Klasické kabelové sítě však již nestačí pokrývat požadavky kladené na přenos dat a v prvním desetiletí nového milénia lze očekávat dynamicky rostoucí poptávku telekomunikačních firem po těchto produktech. Vysoký růst zisku v příštích letech tak zkoriguje enormní hodnoty P/E poměru. Otázkou samozřejmě zůstává, zde se zmiňovaná očekávání skutečně naplní.

A jaké jsou tedy vyhlídky akciových trhů pro příští rok? Josef Stoulil z makléřské firmy Baader Securities považuje za důležité pro další směřování akciových kursů v USA i v Evropě úroveň hospodaření, resp. dalšího růstu zisků společností. Vzhledem k tomu, že americké hospodářství má v příštím roce cíleně zpomalit svůj impozantní růst, dojde zřejmě i ke zpomalení míry růstu zisků firem, což se promítne ve stagnaci akcií vybraných sektorů. Nepříznivým faktorem bude pravděpodobně i nadále silný dolar, který negativně postihuje především nadnárodní společnosti generující část svých tržeb v euru (např. automobilky či firmy vyrábějící spotřební zboží). "V portfoliích amerických investorů by však měly mezi frekventované tituly patřit informační technologie, finanční služby a v závislosti na vývoji ceny ropy možná i energetické tituly," doporučuje Stoulil.

V pohledu na evropské trh jsou analytici optimističtější. "V horizontu šesti měsíců pokládám evropské trhy za perspektivnější, a to zejména kvůli ekonomickému růstu, slabému euru a vlně fúzí, které doprovází restrukturalizaci ekonomik," vysvětluje Petr Sedlář z BBG Finance a dodává: "Zhruba s dvouletým zpožděním za USA lze také očekávat velký rozmach technologií." Spíše s příznivým pohledem na evropské teritorium souhlasí i Josef Stoulil. "Ohodnocení akciových titulů je na základě pozitivních perspektiv v současné době poměrně atraktivní.

Velké akciové společnosti mohou i v příštím roce dosahovat dvouciferných zisků. Investoři směřující na evropské trhy by svou pozornost měli koncentrovat na sektory bankovnictví, petrochemie, farmaceutický průmysl a pravděpodobně i energetiku. Na tomto do značně pozitivním výhledu by neměla nic změnit ani ECB svým případným dalším zvýšením úrokových sazeb," upřesňuje Stoulil.