... když si nebyli jistí, jestli budou chtít tvůrci měnové politiky sazby, již počtvrté za sebou v rozmezí šesti hlasování, zvýšit nyní nebo až v prosinci, aby udrželi inflační očekávání a rostoucí ceny v naší ekonomice pod kontrolou. Nejčastěji uváděli, že nové nastavení bylo zčásti určeno zužujícím se trhem práce, očekáváním inflace, která začátkem příštího roku dosáhne 5% a obavami, že růst cen hlavních komodit a energií bude mnohem vyšší, než na jaký jsou připraveni běžní lidé. S ekonomikou, která se valí kupředu ročním tempem 6%, inflace vzrostla rychleji, než banka očekávala, přestože byla tažena hlavně změnami v daních. Říjnové spotřebitelské ceny rostly meziročním tempem 4%, oproti projekci banky ve výši 3,8% a inflační předpověď banky říká, že daňové reformy přivedou v příštím roce spotřebitelskou inflaci nad 5%, což je významně nad tolerančním pásmem ČNB, které počítá s 2%-4% rozpětím, ve kterém se nachází 3% cíl. „Fakt, že inflace zrychluje více, než banka očekávala, pravděpodobně zvýšil obavu centrálních bankéřů z narůstajícího inflačního očekávání”, řekl Michal Brožka, analytik z Raiffeisen bank. Dodal, že očekává další čtvrtprocentní zvýšení sazeb v I. čtvrtletí příštího roku. Analytici zůstávají rozdělení, co se týče názoru, jestli banka dál zvýší náklady na půjčení kapitálu, které byly dlouhou dobu jedny z nejnižších v Evropě, když koruna takto posiluje a tím vyrovnává rostoucí inflaci. Česká koruna těsně po přijetí rozhodnutí posílila o zhruba 0,3% a dostala se přitom na 26,370 CZK za euro.