Dojde v eurozóně ke změně sazeb?

Dle nejnovějších průzkumů mezi analytiky ponechá ECB úrokové sazby na svém čtvrtečním zasedání beze změny. Z jednotlivých výroků centrálních bankéřů a z posledních ekonomických dat už to tak jednoznačně na „nečinnost“ měnového výboru ECB nevypadá.

ECB se ocitá poměrně ve složité situaci, kdy na jedné straně nepříjemně rostou spotřebitelské ceny a na straně druhé se zhoršují kreditní podmínky. Za poslední tři týdny se vyšplhaly krátkodobé úrokové sazby na nejvyšší hodnoty od května roku 2001. Finanční instituce díky nesplácení hypoték tlačí z nedostatku likvidity na krátkodobé sazby a stoupají jim tak náklady na půjčování. Nemálo ekonomů je pro „odlehčení“ těchto nákladů a vyzývají banku ke snížení úrokových sazeb. Sice poptávka po „extra“ finančních prostředcích tím neustane, nicméně sazby by se mohly posunout na nižší hodnoty. Pro tento krok hovoří i poslední ekonomická data. Index podnikatelské a spotřebitelské důvěry se propadl v měsíci listopadu na 20 měsíční minimum, aktivita v sektoru služeb je na nejnižší úrovni za poslední dva roky.

Proti tomuto kroku však hovoří ostrý vzestup spotřebitelských cen za poslední dva měsíce. V měsíci listopadu se dokonce dostala míra inflace v eurozóně ke třem procentům, což je již výrazně nad cílem centrální banky(2%). Dá se předpokládat, že inflační tlaky, v době stále rostoucích cen komodit a energií, budou nadále trvat. Tak to vidí i např. Klaus Liebscher nebo Axel Weber, kteří se vyjádřili v podobném duchu.                                                           Nejpravděpodobnějším scénářem se tak jeví opravdu ponechání sazeb na stávající úrovni a vyčkání centrální banky na zřetelnější fundamenty ukazující na potřebu změny úrokových sazeb.