Akcie společnosti IPS zřejmě brzy opustí veřejné trhy

Zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií bude hlavním bodem čtvrteční mimořádné valné hromady největší české stavební firmy IPS. Stažení akcií z trhu bylo cílem jejich povinného výkupu od minoritních akcionářů. Ten prováděla dceřiná společnost švédské stavební jedničky Skanska AB - Skanska Oy, která je nyní majoritním vlastníkem IPS.

Celý průběh odkupu akcií byl velmi zajímavý. Během několika měsíců, kdy probíhaly celkem dva odkupy, proběhla řada spekulativních útoků na tento titul. Důvodem byla jednoznačně cena odkupu.

Cena, kterou nový majoritní vlastník české stavební firmy nabídnul, byla pro minoritní akcionáře velmi příznivá, neboť převýšila šestiměsíční průměr ceny na trhu, kterou pro povinný odkup vyžaduje zákon. Již během prvního odkupu se však objevily spekulace, že cena druhého bude ještě vyšší. Akcie na burze na tyto informace velmi citlivě zareagovaly a jejich cena se vyšvihla nad hranici 200 korun.

Podobný jev sledovali obchodníci i během posledních čtrnácti dnů. Někteří investoři patrně věří, že po zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií bude nabídnuta další prémie, která převýší současných 191 korun, jež Skanska nabízí za jeden cenný papír.

Na burze se titul obchodoval dokonce za 210 korun, což by mohlo naznačovat, že někdo může mít více informací než ostatní. Jednou z možností je rovněž to, že se některý z hráčů na burze snaží ovládnout desetiprocentní balík akcií. Kolik Skanska ve třetím odkupu opravdu nabídne, zůstává otázkou.

Praxe ze zahraničí, kde Skanska již podobné projekty uskutečnila, však jasně ukazuje, že švédský gigant nabízel vždy stejnou cenu při všech odkupech akcií, které realizoval. Potvrzuje to i dosavadní praxe, kdy při prvním i druhém odkupu byla nabídnuta stejná cena.

Skanska letos v červnu koupila nejdříve většinový podíl 56,3 procenta akcií IPS přes Československou obchodní banku (ČSOB), která po kolapsu Investiční a Poštovní banky (IPB) převzala do správy akcie IPS od firmy Středoevropská Stavební. Ta získala většinu v IPS letos v únoru, když v tendru zvítězila právě před Švédy. V následné transakci Skanska koupila dalších 9,72 procenta akcií IPS od fondů spravovaných První investiční společností. Tím dosáhl vlastnický podíl 66,1 procenta, za nějž Skanska zaplatila celkem 2,45 miliardy korun.

Švédové převzali závazek veřejného odkoupení akcií od Středoevropské Stavební, ještě v červenci vyhlásili minoritním akcionářům další povinnou nabídku na výkup akcií a k polovině září již Skanska vlastnila přes 85 procent akcií IPS.

Učinit veřejný návrh na koupi akcií vyplývá z obchodního zákoníku, podle kterého povinnost vzniká, pokud získá akcionář podíl na veřejně obchodovatelných akciích v rozsahu jedné poloviny a dále v rozsahu dvou třetin nebo tří čtvrtin součtu jejich jmenovité hodnoty.

Vůle většinových vlastníků je vedle zániku společnosti jedním z nejčastějších důvodů zrušení obchodovatelnosti akcií dané společnosti na akciovém trhu. Na některých trzích pražské burzy to může být také například neplnění informačních povinností či nedodržení minimální velikosti veřejně obchodovatelné emise.

Odchod akcií IPS z trhu potvrdí klesající počet veřejně obchodovatelných emisí akcií v ČR, který na konci roku 1995 činil téměř 2,5 tisíce, do konce loňského roku se pohyboval stále přes dva tisíce, ale koncem letošního září činil 1858 emisí. Ochuzen bude i elitní burzovní systém blue chips SPAD, kde jsou IPS spolu s dalšími sedmi elitními podniky zařazeny. Poté, co bylo pozastaveno obchodování s akciemi IPB a Skanska oznámila svůj záměr zrušit veřejnou obchodovatelnost emise IPS, byla do prestižního segmentu zařazena společnost Tabák.

Předmětem činnosti IPS jsou dodávky stavebních prací všeho druhu a významný podíl představuje bytová výstavba, která tvoří zhruba 27 procent stavební produkce IPS. Na trhu stavebních prací má IPS podíl zhruba deset procent. Kromě mateřské společnosti v ní hrají rozhodující roli Dopravní stavby holding (DSH) a Železniční stavitelství Praha a do skupiny patří dalších 25 firem.

Hospodaření IPS stále ovlivňují veřejné zakázky (například modernizace železničních koridorů pro České dráhy), ale tato závislost se snižuje zaměřením na privátní klientelu, zejména bytovou výstavbu. Právě oblast dopravní infrastruktury v souvislosti s blížícím se vstupem ČR do Evropské unie (EU) a bytová výstavba jsou podle analytiků největším předpokladem prosperity IPS. Podle odborníků má IPS, i přes zrušení obchodovatelnosti svých akcií, před sebou slibnou budoucnost.

Základní prioritou IPS po odkoupení firmou Skanska se stal český trh. V rozvíjení zahraničních aktivit pokračuje ve vzájemné součinnosti s dalšími součástmi koncernu. Přesto už firma má zkušenosti se stavbami v zahraničí. Podílela se například na stavbě pivovaru pro Plzeňský Prazdroj v Litvě nebo výrobního závodu Volkswagenu v Bratislavě.

Čistý zisk mateřské společnosti loni dosáhl 244,22 miliónu korun a meziročně se zvýšil o 13,6 miliónu. Konsolidovaný zisk skupiny IPS činil 255,6 miliónu při tržbách 18,25 miliardy korun. Za první pololetí letošního roku již společnost zaznamenala nárůst hrubého zisku i objemu výkonů o 43,2 procenta.

Společnost vznikla v roce 1952 pod názvem Zemstav. Akciová společnost Inženýrské a průmyslové stavby vznikla v roce 1990 jako právní nástupce dřívějšího státního podniku a byla privatizována v rámci obou kol kupónové privatizace. V roce 1998 změnila obchodní jméno na IPS.