Přiláká Praha Deutsche Telekom?

V příštím roce mohou být na pražské burze zahájeny obchody s akciemi německých firem. Někteří členové pražské burzy totiž požadují, aby mohli jejím prostřednictvím obchodovat s akciemi Deutsche Telekomu a dále s jinými německými, britskými nebo americkými akciemi. Zmíněné cenné papíry lze totiž v Praze získat levněji než na vyspělých zahraničních trzích.

Nová legislativa, která bude platit od roku 2001, tyto transakce umožňuje, ani jejich vypořádání by nemělo být problémem, sdělil Ekonomu zástupce generálního tajemníka Burzy cenných papírů Praha Vladimír Ezr. V Praze by se také mohlo začít obchodovat se slovenskými cennými papíry a s českými naopak v Bratislavě.

"Z právního hlediska nebude těmto obchodům od roku 2001 nic bránit, vyřešit je ale ještě třeba dlouhodobý problém, kterým je propojení Středisek cenných papírů obou zemí," řekla zástupkyně generálního tajemníka bratislavské burzy Barbora Lazárová na semináři o reformách a harmonizaci burz pořádaném Institutem ekonomických studií pražské Univerzity Karlovy.

Střední Evropa vyčkává

Obě burzy i další akciové trhy ve střední a východní Evropě hledají svoji budoucí tvář. Chtějí se proto aktivně zapojit do vznikajících mezinárodních burzovních aliancí. Prozatím ale čekají, jak dopadnou jednání o budoucí podobě světových finančních trhů. K rozšíření spolupráce mezi Bratislavou, Budapeští, Lublaní, Prahou a Varšavou přispěl chystaný vznik nové středoevropské burzy NEWEX ve Vídni, z něhož mají tyto trhy obavy. Vytvoření společného středoevropského trhu však zatím brání technické překážky.

Ezr označil na semináři NEWEX za příklad špatné spolupráce mezi burzami. Byl totiž založen bez podpory či koordinace s Prahou. Pražská burza neví, které firmy mají být na novém trhu obchodovány (jejich jména mají být zveřejněna v těchto dnech - pozn. red.). Nezná ani výši poplatků za poskytované služby. Vytvoření společného trhu pěti zmíněných burz ovšem brání rozdílný informační a obchodní systém, který mají k dispozici. Jejich cílem proto zůstává dosáhnout stejné úrovně v případě kotačních pravidel, přístupu na trh i v dalších oblastech a lépe se tak připravit na připojení k západoevropským trhům po očekávaném přijetí těchto států do EU.

Obdobně hodnotí situaci také zástupce výkonného ředitele budapešťské burzy Zsolt Horváth. Ani informativní jednání Budapešti s Vídní neskončila dohodou. O kotaci na NEWEX má podle jeho informací zájem jediná maďarská firma.

Podle B. Lazárové má představovat spolupráce středoevropských burz určitou protiváhu k nově vznikajícímu vídeňskému trhu. Bratislava vedla postupně s jeho představiteli několik jednání. NEWEX stále považuje za projekt, byť mohou některé slovenské skončit ve Vídni. Každá ze středoevropských burz již investovala prostředky do - jiného - obchodního systému, takže jejich případné propojení je velmi obtížné.

O tom, zda NEWEX uspěje, rozhodne také zájem institucionálních investorů, ti jsou však zatím spíše v Londýně nebo ve Frankfurtu, konstatoval Darko Torkar z Lublaňské burzy.

Ani varšavská burza, jejíž představitelé v Praze nevystupovali, není podle informací Ekonomu vůči NEWEX vstřícná. Používaný francouzský obchodní systém ji teoreticky předurčuje ke spolupráci s Euronextem.

Pobaltí sází na Norex

Z 21 burz, které vznikly v 90. letech ve střední a východní Evropě, tak zatím zřejmě nejdále pokročila integrace v Pobaltí. Podle zástupce ředitele litevské Komise pro Talise Laizanse se mají v příštím roce připojit burzy v Rize, Tallinu a Vilnjusu k Norexu, jehož tržní kapitalizace by tak měla dosáhnout 550 mil. dolarů.

Londýn "středoevropským" lídrem

Největším mezinárodním centrem pro obchody s akciemi ze střední a východní Evropy zůstává londýnská burza (LSE), na níž je kotováno 33 cenných papírů firem z tohoto regionu s tržní kapitalizací přes čtyři miliardy dolarů. Patří k nim i Globální depozitní certifikáty čtyř českých a jedenácti polských firem, uvedl šéf oddělení LSE pro střední a východní Evropu Philip Morgan-Rees. Role nové vídeňské burzy, zaměřené mj. na středoevropské blue chips, bude zřejmě menší. O přežití malých burz rozhodne řada faktorů, zejména zájem zákazníků (investorů), jímž se budou řídit emitenti. Důležité je dostatečné kritické množství financí. Rees přitom věří, že v Praze (a ve střední Evropě) vzroste počet domácích investorů.

Konečná podoba burzovních aliancí, na které čekají i středoevropské trhy, souvisí i s budoucí pozicí londýnské burzy čelící nové nepřátelské nabídce na převzetí ze strany švédské společnosti OM Gruppen. Vzhledem k probíhající lhůtě pro vyjádření k této nabídce Rees pro Ekonom nekomentoval budoucí záměry této burzy.

Představitelé londýnské burzy i jejích akcionářů ovšem podle médií novou nabídku OM Gruppen, zvýšenou takřka na dvojnásobek, odmítají. Rees se nejvyjádřil ani k projektu Globálního akciového trhu (Global Equity Market - GEM), na němž se mají kromě Newyorské burzy a Euronextu, vzniklého spojením Paříže, Bruselu a Amsterdamu, podílet také burzy v Tokiu, Sydney, Hongkongu, Torontu, Mexiku a Sao Paulu. Cílem GEM je obchodovat ve třech hlavních časových pásmech ve světě celých 24 hodin. Po krachu jednání o vzniku burzy iX mezi LSE, Deutsche Börse a NASDAQ, k němuž významně přispěla právě OM Gruppen, se spekuluje o tom, že se do projektu GEM zapojí i Londýn. Vedení LSE ovšem při odmítnutí nové nabídky OM Gruppen pouze uvedlo, že hodlá vytvořit panevropský trh. Čekání středoevropských burz na případné zapojení do mezinárodních aliancí bude tedy zřejmě pokračovat.

Výzvám čelí i NASDAQ

Podobným výzvám jako středoevropské burzy čelí i NASDAQ, uvedl s nadsázkou ředitel jeho institucionálních služeb Harry T. Tutwiler. Jeho definice budoucího kapitálového trhu je "jednoduchá" - budou jej tvořit mezinárodní burzy, elektronické obchodní sítě a tradiční marketmakeři konkurující si u každého obchodu.

Poukázal na globální příležitosti, které představují obchodování po internetu a investice do zahraničních akcií. NASDAQ, druhý největší akciový trh na světě, reaguje na bouřlivé změny především restrukturalizací, rozšířením obchodních hodin, přechodem na desetinný systém, zavedením nového systému (NASDAQ Order Display Window) a vytvořením poboček pro Japonsko a Evropu.