Polostátní firmy na varšavské burze po parlamentních volbách

Přestože od polských parlamentních voleb uplynula již slušná řádka týdnů a na jejich průběh či výsledek se zvláště v zahraničí pomalu pozapomíná, připomíná se nedávná změna vlády opakovanými zprávami, které se týkají řady firem obchodovaných na varšavské burze. Postoj předchozích kabinetů přivedl na akciový trh nepoměrně více polostátních firem, než tomu bylo v ČR, a tyto firmy jsou hojně zastoupeny i v prestižním indexu WIG20. Zprávy, kterými nás od voleb polská strana zásobuje, se týkají dalšího směřování těchto společností, možných změn ve vlastnické struktuře těchto firem (tedy možnosti prodeje části státního podílu) a především personálních obměn ve vedení polostátních podniků. Střední Evropa se zřejmě doposud není schopna vypořádat s volbami do parlamentu bez toho, aniž by došlo k personálním čistkám všude kam nová politická garnitura dosáhne. Nicméně změny, ke kterým díky volbám dochází, mohou být pro investory držící akcie těchto firem, či uvažující o jejich nákup i zajímavou příležitostí. A pokud ne, alespoň se na polském trhu, na rozdíl od okolních středoevropských burz tak říkajíc „něco děje“.

Jednou ze společností, která je obchodována v indexu WIG20 je doposud největší polská banka PKO BP. Tuto společnost stát ovládá, když v ní drží balík 51,5 %. Jednou ze zpráv, které se kolem této firmy v posledních týdnech objevují, je možné snížení podílu státu v bance. K tomu by mohlo dojít formou prodeje stávajících akcií v roce 2008 či 2009. Otázkou je, jak velký balík stát dalším investorům nabídne, hodlá si totiž i nadále ponechat podstatnou část stávajících akcií. Možný je ovšem i prodej akcií nově vydaných. Další pohyby ve vlastnické struktuře v bankovním sektoru vyvolá také plánovaný prodej státního podílu v druhé největší polské bance Pekao (po sloučení s BPH se dostane na první místo právě před PKO BP). Zde je podíl vlády nicméně nepodstatná 4 %, která budou nabídnuta mateřské UniCredit. Pro zájemce o investice do polského finančního sektoru by tak mělo být zajímavější informací, že vláda zvažuje o uvedení největší polské pojišťovny PZU na burzu. PZU by se tak mohla stát další ze zajímavých investičních příležitostí na tomto živém trhu. Tato informace není bez zajímavosti ani na pozadí plánů předchozí vlády, které nebylo proti mysli spojení PZU a PKO BP. Situace se sice očividně změnila, možnosti ale zůstávají.

Kroky vlády by mělo ovšem v PKO BP podporovat a řídit nové vedení. Firma se patrně jako řada jiných polostátních podniků nevyvaruje personálních změn. Dozorčí rada firmy bude hledat zájemce o všechny vedoucí pozice, personální změny by tak v tomto případě měly být více než kosmetické. Je otázkou nakolik firmě prospějí. Vzhledem k tomu, že např. bez CEO byla banka prakticky rok do jeho zvolení v polovině tohoto roku, které navíc neproběhlo zcela standardním způsobem, tedy soutěží několika kandidátů (ono se upřímně asi nikomu pár měsíců před volbami do tak nejistého dobrodružství nechtělo), nemuselo by být nové vedení, které bude stabilní minimálně do příštích voleb tou nejhorší variantou.

Další firmou ovládanou státem, v souvislosti s níž se hovoří o změnách ve vedení i struktuře akcionářů je plynařský monopol PGNiG. Tuto firmu stát ovládá dokonce z 84,75 %. I zde patrně dojde k poklesu státního podílu, po parlamentních volbách se objevila zpráva o možnosti převodu 750 milionů akcií firmy (12 %) na její zaměstnance. Tato zpráva potvrdila předvolební sliby vítěze voleb. K rozdělení akcií má podle polského tisku dojít do pololetí příštího roku. Stát si nicméně i nadále ponechá kontrolu nad tímto strategickým podnikem. V posledních dvou týdnech se také vyrojily zvěsti o snaze zvolit nového CEO této firmy (a čtyři další manažery) ještě do Vánoc (manažerské smlouvy v této společnosti končí 10. ledna, s hledáním nového vedení se tak začalo již v říjnu s tříměsíčním předstihem). Na pozici se objevili hned čtyři kandidáti rozporuplných kvalit. Dva (asi nejnadějnější) z nich měli údajně silné zkušenosti s podnikáním, funkce se ovšem nezalekl ani Piotr Wozniak, bývalý ekonomický ministr. Dle včerejších (18. 12. 2007) informací se ovšem zvolení nových šéfů firmy odkládá a na jejich jména si tak budeme muset zřejmě počkat do příštího roku, pokud tento odklad „odfiltruje“ ze skupiny zájemců bývalé politiky hledající uplatnění po ztrátě dosavadních funkcí, bude to patrně jen dobře.

V petrochemickém sektoru dále polská vláda drží podíl v PKN Orlen, který ovládá i český Unipetrol. I zde jsou v plánu personální změny, neboť podobně jako v dalších případech nová garnitura považuje některé manažery za „trafikanty“ předchozího kabinetu. V souvislosti s touto firmou se mohly výsledky polských voleb projevit i v ČR personálními změnami v Unipetrolu, jeho vedení (Francois Vleugels) prozatím „přežilo“ (do konce roku 2008). Změny v postoji státu se týkají i možného sloučení s menším domácím konkurentem, kterým je Grupa Lotos. Toto sloučení prosazuje především stávající vedení Orlenu, které mělo podporu i v řadě členů předchozího kabinetu. Naopak nová vláda nehodlá do podobných transakcí zasahovat, leda že by se firmy samy dohodly, což je vzhledem k postoji vedení Grupy Lotos nepravděpodobné. V této firmě (opět se státním podílem) naopak ke změně ve vedení spíše nedojde, minimálně CEO Lotosu by měl výsledky voleb ustát bez úhony.

Poslední firma, kterou zmíníme, je těžební společnost KGHM. I zde má stát výrazný podíl, který během tohoto roku využil např. při hlasování o dividendě 16,98 zlotých na akcii, která následně vyústila soudní spor, neboť její výše se nelíbila nejen managementu firmy, ale ani např. odborům, kteří by peníze vyplacené na dividendách viděli raději ve firmě. Nová vláda s tímto názorem souhlasí, podobně vysoké dividendy jako v tomto roce se tak akcionáři v letech příštích patrně nedočkají. Na druhou stranu bude mít firma možnost investovat do nových technologií, což je z dlouhodobějšího hlediska jistě příhodnější než krátkodobá funkce dojné krávy dotující státní rozpočet. Nicméně přestože se vláda a vedení KGHM v této otázce shodne, jejich spolupráce nebude mít dlouhého trvání. CEO společnosti totiž bude mít možnost již na Vánoce přemýšlet o svém novém uplatnění. Z firmy má odejít již 21. prosince. O jeho pozici jsou již tři zájemci, ty ale dočasně předejde zástupce stávajícího CEO, který bude firmu do zvolení stálého generálního ředitele řídit.

Jak je vidno, jedny polské volby, které krátkodobě zaplnily i noviny v České republice, mohou ovlivňovat dění na akciovém trhu ještě dlouho poté, co na ně většina veřejnosti zapomene. Pro akcionáře může taková událost být jednou z hlavních zpráv ještě řadu měsíců po skončení voleb, zvláště pokud je na místní burze kótována větší řádka polostátních firem, jež může nový kabinet ovlivňovat. V příštích letech tak u zmíněných firem budeme moci sledovat změny jak v dividendové politice, tak i ve vlastnické struktuře, ovšem nejdříve a asi v největší míře v jejich vedení. Zda to bude ke škodě těchto podniků či k jejich prospěchu, v této chvíli nelze zcela odhadnout, každá vláda obhajuje personální čistky snahou nahradit osoby spojené s předchozí garniturou odborníky, kteří posunou společnosti kvalitativně výše. Pokud se to stávajícímu polskému kabinetu podaří a vyvaruje se dosazování vlastních kamarádů na uvolněné pozice, nezbude než mu zatleskat. Jeho další kroky dávají určitou naději, že na počínání nové vlády v ekonomických otázkách by nemuseli investoři doplácet, spíše naopak. Snaha podpořit firmy v jejich investicích a nepoužívat je jako krátkodobý zdroj k lepení děr v rozpočtu lze vítat, i když se díky tomu akcionáři KGHM budou muset spokojit s nižšími dividendami a u PKN Orlen si na dividendy počkají někdy do roku 2010. Vláda také hodlá znovu rozjet privatizace státních firem přes varšavskou burzu, která by tak mohla kromě zmíněné pojišťovny PZU v příštích letech přivítat i firmy z energetického sektoru či uhelné společnosti. Z tohoto postoje by si např. česká vláda měla vzít příklad. Polská burza tak i díky množství polostátních firem zůstává nejatraktivnější v regionu a na jako jediné se zde opravdu „něco děje“, byť jsou to v některých případech změny související s politickým děním, které by mělo do dění burzovního zasahovat spíše minimálně.