Stabilní kurs eura nezajistí jen politika ECB

Irácké rozhodnutí, že bude od zítřka brát za ropu úhrady jen v euru, je ojedinělým projevem důvěry v soustavně klesající směnný kurs této měnové jednotky. Zatímco na světových devizových trzích neměl tento krok žádný výrazný ohlas a rozhodně nepřispěl k upevnění eura, na ropném trhu naopak vyvolal nervozitu, neboť Bagdád oficiálně prohlásil, že pokud USA nebudou souhlasit s tím, že program OSN, nazvaný Ropa za potraviny, bude vykazován v evropské měně nebo v měnách zemí původu humanitárních dodávek do Iráku, zcela zastaví vývoz svého "černého zlata". V situaci, kdy poptávka po ropě převyšuje nabídku, by šlo o citelnou ztrátu, neboť tento arabský stát, stále postižený závaznými hospodářskými sankcemi OSN, těží denně kolem 2,3 miliónu barelů této strategické suroviny. K uplatnění hrozby však pravděpodobně nedojde, neboť Spojené státy proti tomuto iráckému záměru nevystoupily.

Jaký vliv na porušenou stabilitu eura by mělo splácení irácké ropy eurem? Bagdád by podle některých analytiků tímto krokem finančně příliš nezískal, neboť kontrakty se uzavírají vždy s předstihem několika měsíců, takže není vůbec jasné, jak si za tu dobu euro povede. Zda oslabí, nebo posílí. Pokud jde o euro samotné, jeho využití při úhradě iráckého ropného exportu představuje pouze nepatrný zlomek finančního potenciálu tzv. eurozóny, v níž žije 290 miliónů obyvatel.

Jenže spojitost mezi iráckou ropou a eurem má i další aspekt. Stoupající ceny této suroviny totiž v eurozóně zvedly míru inflace nad strop stanovený Evropskou centrální bankou (ECB), totiž nad dvě procenta. Podle ECB vyhnaly tento ukazatel nahoru na 2,8 procent v září a na 2,3 procenta v srpnu. Kdyby nebyla ropa dražší, činil by růst cenové hladiny v září jen 1,6 procenta.

Proč vlastně euro, po svém hvězdném startu v roce 1999, soustavně oslabovalo, i když hospodářský růst v jedenácti členských zemích Evropské měnové unie byl a je na vzestupu? Tato otázka se bytostně dotýká i nás, neboť kurs koruny v podstatě kopíruje euro. Jak minulý týden prohlásil šéf Evropské centrální banky Wim Duisenberg, hlavním cílem i posláním této nezávislé nadnárodní instituce je cenová stabilita. Jediný nástroj, který podle něho má ECB k dispozici, je určování krátkodobých úrokových sazeb. Jenže zatím její měnová politika nikterak nezabrala a nezastavila takřka strmý pád eura. K zdůvodnění této neschopnosti banky přispět k posílení eura použil Wim Duisenberg tvrzení, že důsledky nynějšího vývoje ceny ropy a směnného kursu jednotné měny "nelze vyřešit měnovou politikou v krátkodobém horizontu".

V čem je důvod toho, že i když by země eurozóny měly letos podle nejnovějších odhadů dosáhnout 3,5procentního růstu hrubého domácího produktu, přesto euro prohrává na devizových trzích s americkým dolarem? Podle německého ministra financí Hanse Eichela "směnný kurs (eura) neodráží sílu evropské ekonomiky, ale spíše sílu ekonomiky Spojených států". Dovozuje z toho, že ve střednědobém výhledu euro obnoví svou hodnotu vůči dolaru, neboť jeho slabost je "pouze přechodná".

Protože poslední částečné údaje o vývoji amerického hospodářství naznačují, že se jeho dynamika zpomaluje, bylo by podle Eichelova názoru možno předpokládat, že euro v dohledné době posílí. Jak agentuře Reuters včera řekl Roy Adams z londýnské společnosti Old Mutual Asset Managers, "máme právě nedostatek eur a přespříliš dolarů, ale z posledních amerických statistik pro mne nevyplývá, že bych chtěl tento poměr změnit. Museli bychom dostat lepší statistické údaje z Evropy a stále horší z USA, abychom chtěli nynější stav změnit".

Agentura naznačuje, že by země skupiny G7 mohly znovu přikročit k intervenci na posílení eura jako letos v září. A že by tento zásah mohl být úspěšnější než ten dosavadní. Jak prohlásil profesor Otmar Issing, šéfekonom Evropské centrální banky, tato intervence byla významná. Koordinovaný zásah některých států G7 prý přesvědčil světové finanční trhy, že "je nadále mnohem riskantnější sázet na další pokles eura". Jeho názor je však v rozporu s tím, že i po této "koordinované intervenci" směnný kurs eura napořád klesal na rekordní níži. Zajímavý názor vyslovil Gerome Bono z Credit Suisse: Centrální banky G7 by měly intervenovat až v případě, že by euro bylo na vzestupu.