ECB ve snaze snížit sazby na mezibankovním trhu zavalila banky hotovostí

V pondělí večer přišla ECB s překvapivým prohlášením, že umožní “vyvoleným“ bankám přístup ke dvoutýdenním úvěrům s úrokem 4,21% v neomezené výši, čímž vyslala na trh jasný signál, že hodlá něco dělat s vysokými sazbami na mezibankovním trhu, které se pohybují kolem svého sedmiletého maxima. Pootevřená dvířka k levným penězům pak včera banky naplno využily, když si vyžádaly téměř 350 mld. euro, což je výrazně nad částkou 180 mld., se kterými by si ECB podle svých odhadů vystačila za normálních okolností.

Bankovní sektor je ochromen problémy, se kterými se musí potýkat již od poloviny léta poté, co začaly vyplouvat na povrch velké ztráty některých bank, které masivně investovaly do strukturovaných produktů (CDO) navázaných na americký nemovitostní trh. Jejich cena šla díky hypoteční krizi v USA prudce dolů a staly se tak téměř neprodejné. Banky si tak z obav před dalšími ztrátami půjčují za daleko vyšší úrok, než je oficiálně stanovený Evropskou centrální bankou. Zatímco za normálních okolnosti bývá rozdíl mezi oficiálně stanovenými a tržními úrokovými sazbami kolem 15 bazických bodů, ještě začátkem týdne se v Evropě tříměsíční euribor (hlavní sazba trhu) pohyboval více než 90 bazických bodů nad čtyřprocentními sazbami v eurozóně. Podobně jsou na tom také sazby ve Spojených státech či v Británii, kde centrální banky již začaly více či méně výrazněji rozvazovat měnovou politiku.

ECB si tak začíná uvědomovat tíživost současné situace, když vyšší sazby působí také na firmy, kterým brání v získání levnějších peněz na další rozvoj. V případě delšího trvání by tento stav mohl nepříjemně dolehnout na tempo hospodářského růstu v eurozóně, které je již tak ohroženo a má se pod tlakem hypoteční krize a silného eura v příštím roce snižovat. ECB přitom není sama, která vyhlásila boj za „vyšší likviditu“. Společně s ní se pod stejnou iniciativu již v minulém týdnu podepsal americký Fed, britská, kanadská a švýcarská centrální banka. První injekci si pro bankovní trh přichystal začátkem týdne právě Fed, který poskytl bankám v pondělí třítýdenní úvěr v objemu 20 mld. dolarů, čtyřtýdenní úvěr o stejném objemu je pak přichystán na čtvrtek a další dva přijdou i v polovině ledna příštího roku.

Ozývají se však názory analytiků, kteří vidí ve snaze bank pouze krátkodobý efekt, jež nakonec na likviditu bankovního sektoru nemusí mít kýžený účinek. „Úvěrová krize má za následek hromadění hotovosti napříč všemi finančními institucemi a takovéto akce, jaké dnes spustila ECB budou mít pouze krátkodobý efekt“ řekl začátkem týdne analytik UBS Geoffrey Yu a rozhodně není s o něco skeptičtějším pohledem na věc sám. Podobný názor včera na půdě britského parlamentu vyjádřil také šéf Bank of England Mervyn King, který se domnívá, že bankovní sektor v průběhu dalších několika měsíců projde „bolestným vývojem“. Problém není ani tak v nedostatečné likviditě, ale jednoduše v tom, že si banky v důsledku vzájemné nedůvěry nechtějí půjčovat.

Stejné je to i s vlivem podobných zpráv na náladu na světových trzích. Ta se sice následkem okamžité reakce na kroky ECB zlepšila a světové akcie se dokázaly dostat zpět do zelených čísel, přesto je nervozita i nadále patrná a její zklidnění bude pravděpodobně ještě během na dlouhou trať.