Euro zvedne až zpomalení růstu v USA

Evropská centrální banka (ECB) začala v pátek v poledne a znovu v podvečer na devizových trzích masivně nakupovat euro, aby posílila tuto oslabující společnou měnu, která navíc v té době mírně získávala. Výsledkem této zřejmě nedomyšlené operace bylo to, že se nejen nepodařilo výrazněji zvednout jeho směnný kurs vůči dolaru a dalším měnám, ale banka podpořila pochybnosti o nosnosti své strategie a taktických schopnostech. Vzhledem k tomu, že česká koruna většinou kopíruje pohyb eura na světových finančních trzích, má poslední akce ECB význam i pro nás.

Na rozdíl od posledního pokusu z 22. září, kdy se na záchranu eura spojila ECB s ústředními bankami v USA, Japonsku a jiných členů skupiny nejvyspělejších zemí G7, tentokráte se tato frankfurtská instituce odhodlala k samostatné akci. Jediný, od koho si ECB k tomuto překvapivému kroku vyžádala předběžné požehnání, byl francouzský ministr financí Laurent Fabius, neboť jeho země právě předsedá Evropské unii a má tudíž silnější hlas než ostatní členské země.

Jako důvod své v podstatě neúspěšné operace ECB uvedla, že měla "obavy z globálních i domácích vlivů na směnný kurs eura působících na cenovou stabilitu" eurozóny. Jiné členy skupiny G7 o koordinaci prý nepožádala proto, že jejich nejsilnější aktér, Spojené státy, jsou těsně před prezidentskými volbami, takže by se jen stěží odhodlaly k nákupu eura za své dolary.

Výsledkem páteční intervence jsou tedy spíše rozpaky. Jak napsal list Financial Times, ECB v pátek připomínala lékaře, který ordinuje invalidovi posilující lék. Pacient sice projeví krátkodobé známky zlepšení, ale brzy opět upadne do svého výchozího špatného stavu. Přitom bylo zřejmé, že minulý týden se kurs eura začal stabilizovat, byť se ovšem zároveň ukázalo, že tato měna "je opakovaně rezistentní vůči všem pokusům zvrátit její pokles".

Co by mohlo tuto rezistenci zlomit? Podle Petera Hoopera, šéfekonoma Deutsche Bank, lze počítat z oslabením dolaru a zároveň posílením eura až v dlouhodobém časovém rozmezí. Dodal, že americká ústřední banka (Fed), v níž dlouhé roky pracoval, zřejmě v dohledné době nesníží úrokové sazby.

V čem je příčina, že se euro nemůže "chytit"? Hned od počátku jeho tvůrci aspirovali na to, aby se stalo druhou světovou rezervní měnou po americkém dolaru. Ale zrodilo se v situaci, kdy hospodářství USA svou dynamikou vysoce předstihovalo státy tzv. eurozóny. List Financial Times nabízí vysvětlení, že slabost evropské měny je důsledkem "strukturální rigidity" v Evropské unii - "vysokých srážek na sociální zabezpečení, přehnané ochrany práv zaměstnanců a regulace pracovní doby i otevíracích hodin obchodů". Promítnou-li se tyto faktory do toku investic, většina jich přirozeně plyne do USA, a ne do zemí Evropské unie.

Dokonce i investoři z EU vkládají své prostředky přednostně do Spojených států. "Ironicky se převaha investic z unie do USA projevila jako přímý důsledek zavedení jednotné měny," tvrdí britský deník. Uvádí rovněž, že pokud se rozdíl růstové dynamiky přesune ve prospěch EU, "bude to dobrá zpráva pro euro". I když jsou už zjevné známky zpomalování amerického hospodářství, zprávy o výkonnosti tzv. eurozóny vyvolávají některé pochybnosti. Například růst průmyslové výroby začíná nepatrně klesat, hlavně v důsledku vzestupu světových cen ropy.