Šéf ECB naznačil možnost růstu úrokových sazeb, ty mohou ale i klesat

Rozhodnutí banky bylo trhem široce očekáváno a více než na samotný verdikt tak trhy čekaly především na doprovodný komentář, který pronesl krátce na to ve Frankfurtu šéf banky Jean-Claude Trichet. Ten znovu upozornil na nebezpečí inflačních tlaků, které přicházejí ze strany vyšších cen potravin a energií na světových trzích a podpořil tak investory ve spekulacích na to, že by Evropská centrální banka v průběhu tohoto roku mohla přistoupit k dalšímu utažení měnové politiky. Trichet je však ve složité pozici a další růst sazeb není zdaleka jistý, k čemuž se například ve svých komentářích přiklání i analytici investiční banky Bear Stearns, kteří označili slova šéfa evropské banky za „prázdné fráze“ a očekávají snížení sazeb již v průběhu května tohoto roku.

O tom, jakým směrem se sazby tento rok vydají budou rozhodovat dva faktory. Prvním z nich bude velikost dopadu růstu cen potravin a energií na celkovou míru inflace v průběhu tohoto roku a druhým pak to, do jaké míry ovlivní zpomalení tempa hospodářského růstu Spojených států a problémy na finančních trzích také ekonomiku evropské patnáctky. Eurozóna musí v současnosti čelit nejen vyšším cenám, ale také tzv. „second round“ efektu (efekt růstu inflace a inflačních očekávání způsobený předchozím zvýšením cen), který může být v eurozóně díky síle odborových svazů daleko silnější než například v USA, či Británii, kde již centrální banky začaly se snižováním sazeb.

Silná pozice odborů ve vyjednávání o mzdách Evropskou centrální banku značně znepokojuje, když hrozí, že požadavky odborářů v Německu a Francii mohou pomoci držet inflaci v eurozóně velkou část roku 2008 nad inflačním cílem ECB, který je definován jen mírně pod hranicí 2 %. Právě před nebezpečím nadměrných požadavků odborů Trichet včera ve své řeči varoval, když řekl že ECB vyjednávání o mzdách „důkladně monitoruje“ a právě naplnění požadavků odborářů může v konečném důsledku vést k tomu, že „inflační tlaky zesílí, i když ekonomika eurozóny zpomalí.“ 

Právě hrozící zpomalení evropské ekonomiky je přitom jeden z hlavních důvodů, proč ECB sazby nezvyšuje, ačkoliv koncem roku inflace rostla více než procento nad inflačním cílem, když se vyšplhala až k 3,1%. Tempo růstu eurozóny je pro rok 2008 projektováno klesat z původních 2,8% na 2%. V případě, že by se korekce na americkém trhu s bydlením ještě prohloubila a Spojené státy sklouzly do recese, může se dostat ECB do tíživé situace, když by jakýkoli růst sazeb ještě více ohrožoval křehkou a několik let očekávanou konjunkturu, která začínala v minulém roce nabírat na intenzitě.

Přestože tak Trichet naznačil, jakým směrem by se mohly sazby v tomto roce ubírat, o tom zdali se jeho slova skutečně naplní či nikoliv budou rozhodovat až další přicházející ekonomická data, přičemž horší scénář než rostoucí inflaci a ještě více klesající tempo hospodářského růstu by si šéf ECB přát rozhodně nemohl.