Výnosy dále porostou

Faktory působící na trh dluhopisů se příliš nezmění. Na trh bude dále negativně působit masivní příliv nových, zejména státních dluhopisů. Podle Ministerstva financí vzroste nominální hodnota letos nově vydávaných dluhopisů (ČR 6,90/03, ČR 6,75/05, ČR 6,30/07 a ČR 6,40/10) až na 20 miliard korun na emisi. Navíc se počítá s jednorázovou emisí dalších státních dluhopisů k úhradě škod v zemědělství vinou sucha, odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček apod. Půjde nejspíše o dlouhodobé dluhopisy, jejichž splácení se posune co nejdále do budoucna.

Ačkoliv dodatky opoziční smlouvy vládu zavazují ke snížení deficitu státního rozpočtu (v roce 2001 na maximálně 20 mld., v roce 2002 max. 10 mld. Kč, v roce 2003 vyrovnané hospodaření státu), domníváme se, že se bude snažit dostat řadu výdajů mimo státní rozpočet, takže deficity veřejných rozpočtů dále porostou. Pravděpodobně je uhradí další emise státních dluhopisů. Podle informací z médií půjde o státní dluhopisy splatné za 30 až 45 let. V tomto případě však pochybujeme, zda se s tak dlouhou splatností podaří úspěšně umístit na český trh.

Financováno musí být také deficitní hospodaření státní Konsolidační banky několika desítek miliard korun. Vláda, která potřebuje prostředky pro financování projektů, může vstoupit na trh eurodluhopisů. Poptávka na domácím trhu, která je v porovnání s očekávanou budoucí nabídkou nedostatečná, se může dále snížit. Oslabit, byť nijak výrazně, ji může povolení penzijním fondům investovat i do zahraničních dluhopisů. Silnější nákupy nelze očekávat vzhledem k jejich letošnímu nízkému zhodnocení ani u dluhopisových podílových fondů.

Dlouhodobým negativním faktorem bude v budoucnu téměř jistě růst úrokových sazeb. Souvisí se vzestupem inflace způsobeným silným dolarem a vysokými cenami ropy, ale i růstem domácí poptávky, která se v následujícím roce dále zvýší. Poprvé od listopadu loňského roku, kdy držela ČNB základní úrokové sazby na neměnné úrovni, může v únoru příštího roku znovu zvýšit klíčovou dvoutýdenní reposazbu. Svou roli bude dozajista hrát i zmíněný vliv zahraničního prostředí. Ve světové ekonomice vedou zvyšující se ceny ropy k růstu míry inflace. Evropská centrální banka na to reaguje zvyšováním základních sazeb. Ve středoevropském regionu zvýšila začátkem října klíčové sazby maďarská centrální banka, a to o celý procentní bod. tento trend nemůže ignorovat.

S blížícím se vstupem ČR do EU se budou vyrovnávat hladiny úrokových sazeb v naší a evropské ekonomice. Ke konci září spready mezi pětiletými a delšími úrokovými swapy v ČR a v Německu lehce přesahovaly 130 bazických bodů. Rychlost procesu přibližování determinují hlavně politické faktory, a proto se těžko odhaduje. V následujícím čtvrtletí bude ale role tohoto faktoru na trhu zanedbatelná.