Akcie českých bank - nejistá budoucnost

Bankovní sektor v ČR se stává stále více důvěryhodnější. Významné ratingové agentury – mezi posledními Moody´s – hodnotí jeho stav velmi pozitivně zejména v souvislosti s pokračující privatizací vedoucí ke změně struktury vlastníků bank od státních institucí k významným západním bankám. Po dokončení privatizace České spořitelny, prodané nejsilnějšímu rakouskému peněžnímu ústavu Erste Bank a převodem státního podílu v ČSOB do rukou belgické KBC Bank je v závěrečné fázi odstátnění Komerční banky. Jakmile dojde ke změně jejího majoritního vlastníka (FNM), bude podíl soukromého kapitálu na bankovním trhu ČR na úrovni 90 %. Bankami s významnějším podílem státu tak zůstanou pouze specializované ústavy – Česká exportní banka a Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Zahraniční peněžní ústavy mění české banky k obrazu svému. Budovat novou image se pokusí nový majitel nejen obměnou loga společnosti, ale i za pomoci vlastních vyškolených odborníků. Ti budou dosazeni do řídících pozic a zaměří se zaměří mimo jiné na školení stávajícího personálu, jehož cílem bude zlepšení jednání bankovních úředníků ve vztahu ke klientům. Z mnohdy neochotných, znechucených byrokratů by se měli stát milí a schopní osobní poradci.

Patrné by mělo být i rozšíření nabídky produktů zejména v oblasti telefonického a elektronického bankovnictví, které využívá stále větší množství zákazníků. „První vlaštovka“ - Expresní linka Komerční banky získala již 100.000 klientů. Za rok 2000 se zájem o služby telefonického bankovnictví ve výše jmenované bance zvýšil o téměř 360 %. Přínosem pro banky je skutečnost, že klienti jsou ochotni za pohodlnost a rychlost zaplatit více než za klasické bankovní služby. Naskýtá se jim proto prostor pro navýšení jejich příjmů zvýšením poplatků, což peněžní ústavy vzhledem ke klesajícím ziskům z  rozdílu úroků z úvěrů a vkladů uvítají.

Zavádění moderních technologií, nových produktů, budování automatizovaných samoobslužných zón a telefonických center je spojeno s obrovskými investicemi, což se zákonitě projeví významnou měrou v hospodářských výsledcích. Česká spořitelna oznámila, že na obnovu systému informačních technologií počítá s investicemi ve výši 8 miliard korun. Oblast investic byla v minulých letech zanedbávána. Jejich další oddálení by významně snížilo již tak ohroženou konkurenceschopnost českých bank.

Modernizace se nevyhnutelně promítne i ve snižování počtu obchodních míst a zaměstnanců. Komerční banku například opustilo vloni více než 2700 osob. Česká spořitelna zatím výrazné propuštění neplánuje, nepřipouští ani zásah do obchodní sítě s více než 700 pobočkami. Zatím se zaměří na zvyšování produktivity a efektivity práce. 

Kromě těchto skutečností bude mít výrazný vliv na ziskovost bank nižší tvorba rezerv a opravných položek na problémové úvěry, které byly v loňském roce z velké části převedeny na Konsolidační banku a které znamenají odlehčení nákladové strany výkazu zisků a ztrát v řádu miliard korun. Problém vymahatelnosti závazků trápí banky již delší dobu. Nové úvěry právnickým osobám budou poskytovat proto jen v případě kvalitního zajištění. Více prostředků „pohltí“ spotřebitelské úvěry. Například Komerční banka jich nasmlouvala v minulém roce třikrát více než v roce 1999. Ve svém investování se peněžní ústavy soustředí více i na peněžní a kapitálové trhy. Výnosy z investic především na akciových trzích za poslední rok však výrazně poklesly.

Je mnoho faktorů, které ovlivňují hospodářský výsledek bank, a tak lze jen těžko odhadnout jeho budoucí vývoj. Ten není zatím pro investory do bankovních akcií klíčový. I přes vysoké ztráty jsou více spokojeni majitelé akcií České Spořitelny a Komerční Banky. Za poslední dva roky se kurzy jejich cenných papírů více než zdvojnásobily. Naopak zklamání zavládá mezi majiteli akcií třetího bankovního domu, který emitoval své akcie na vedlejším trhu pražské burze - Živnostenské banky. I přes stabilně dobré hospodářské výsledky, trpí akcie nedostatečným zájmem investorů, což vede k její stagnaci na hladině 1600 Kč.

Na pohyb kurzů mají výrazný vliv zatím jiné skutečnosti. Na nelikvidní burze stačí zvýšený zájem jednoho, dvou významných subjektů na straně poptávky a kurzy stoupnou závratně  vysoko. Naopak v případě prodeje velkého balíku cenných papírů je nutné počítat se  ztrátami. 

Zatímco s kursovými zisky mohli být investoři spokojeni, na výnosy v podobě dividend čekají z důvodu negativních hospodářských výsledků marně. Ani Komerční banka ani Česká spořitelna dividendu od roku 1997 nevyplatila Náplastí pro majitele stagnujících cenných papírů Živnobanky je pravidelná výplata dividend, byť se jejich výše rok od roku snižuje. Zatímco v roce 1997 činila dividenda na akcii 160 Kč, v roce 1999 pod vlivem rostoucích investic a uzavření ztrátové pobočky v Londýně pouhých 50 korun.

Velká nejistota hospodářských výsledků spojená navíc u Komerční banky s protahující se privatizací by se mohla projevit na klesající atraktivitě českých bankovních akcií. Současný kurs zejména u Komerční banky je ve srovnání s ostatními bankami výrazně nadhodnocený. Poměr kursu akcie k zisku (tzv. P/E Ratio) činí 50, což znamená, že za jednu korunu zisku banky zaplatí investor 50 korun. V případě České spořitelny se jedná o pouhých 9 Kč. Taková hodnota vybízí k  nákupu cenných papírů. Živnostenská banka se drží s P/E o hodnotě 23 mezi oběma extrémy. Nejen sledování poměrových ukazatelů je za současného negativního vývoje na kapitálových trzích nutné. Na kurzech akcií českých bank se projeví rostoucí nedůvěra v bankovní akcie na světových trzích ovlivněná zejména obavou z nárůstu rizika nesplácení poskytnutých úvěrů.