USA - Makroekonomické události 09/04

...CET – Šéf Fedu Ben Bernanke vystoupí ve Washingtonu – Není jisté, zda se Bernanke vyjádří k ekonomice/monetární politice. Pokud ano, čekáme v komentáři podobnou rétoriku jakou Fed prezentoval k zasedání o úrokových sazbách 18.03. a jakou Bernanke prezentoval 02/03 dubna v kongresu Fed na březnovém zasedání o úrokových sazbách snížil hlavní úrokovou sazbu a diskontní úrokovou sazbu o 75bps a v komentáři potvrdil omezený prostor pro snižování úrokových sazeb hlavně kvůli obavám o ekonomický růst případně napětí finančních trhů. Krátce předtím Fed z tohoto důvodu podniknul několik opatření na posílení likvidity včetně snížení diskontní úrokové sazby o 25bps na neplánovém zasedání o úrokových sazbách. Fed nicméně opakoval, že případné snižování úrokových sazeb by mělo být graduálnější, možná omezené. Zmínil jednak nově větší obavy z inflace, když naznačil dokonce vzestup některých inflačních očekávání vedle opakování očekávání poklesu inflace a také přesvědčení, že redukce úrokových sazeb by měly pomoci ekonomickému růstu. Ve srovnání s předchozím zasedáním o úrokových sazbách a prohlášením právě akcent na případné postupnější omezené uvolnění monetární politiky představuje největší změnu. Fed sice v posledních měsících přes tyto deklarace redukoval úroky opět agresivně bylo to však vyvoláno významnými důvody (slabé ekonomické údaje, obnovený tlak na peněžních trzích, kolaps významné investiční společnost Bear Sterns). V dalších měsících by se tyto šoky neměly opakovat a Fed by měl dostát svým signálům případného postupného omezeného uvolnění monetární politiky. Poslední zprávy od zasedání o úrokových sazbách koncem ledna ukázaly hlavně recesi ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionů, pokračující slábnutí trhu domů a slabost spotřebitelského sentimentu a mírnou recesi aktivity služeb, průmyslu a trhu práce. Čekáme, že Fed sníží hlavní úrokovou sazbu v dubnu o 25bps kvůli nebezpečí nižšího ekonomického růstu (ten by měl letos oslabit jen mírně na 2,0% z 2,2% loni a na 2,1% v roce 2009, rizika jsou ale spojena s jeho slábnutím v prvním pololetí) a těžkostem finančního trhu, důvodem je také příznivý výhled spotřebitelské a výrobní inflace bez cen potravin a energií, trh čeká možná o něco větší redukci. Přenos inflačních tlaků, silného růstu cen energií a potravin, které významně zvyšují inflaci, by měl zůstat malý, malý růst ostatních cen by měl klesat vlivem nevyužitých kapacit produkce a práce, solidnímu růstu produktivity práce, nízkému růstu mezd a tím i slabosti jednotkových pracovních nákladů a také slábnoucí růst ekonomiky (investice, export, maloobchod, mírná recese aktivity služeb, průmyslu, trhu práce, silná recese trhu domů a slabý spotřebitelský sentiment) vlivem vyšších úrokových sazeb, těžkostí finančních trhů, recese trhu domů a drahých energií.