Krok Evropské centrální banky poznamenal český trh

Nečekané snížení úrokových sazeb ECB o čtvrt procenta se projevilo růstem cen korunových dluhopisů, které krátce před tím příliš nereagovaly na údaje o domácí dubnové inflaci (CPI meziročně podle očekávání stoupl na +4,6%) a míře nezaměstnanosti ( v dubnu pokles na 8,3%). Nečekané rozhodnutí Evropské centrální banky se ale na domácím trhu projevilo méně než v zemích EU, kde je tak brzy neočekával opravdu téměř nikdo. To neznamená, že by zdejší analytici byli víc v obraze, spíš se domácím trhu projevují najednou dva protichůdné faktory; zatímco snížení evropských sazeb krátce po obdobném pohybu v Americe vytváří přinejmenším teoreticky prostor pro adekvátní zásah ČNB, vývoj domácích makroekonomických indikátorů ukazuje opačným směrem. Inflační tlaky pozvolna sílí, nezaměstnanost klesá a výroba, především stavební, v posledních měsících trvale roste, což by samo o sobě ukazovalo naopak na začátek období zvyšování korunových sazeb. Nakonec i předpokládané vyšší tempo evropské ekonomiky, k němuž by poslední zásah ECB měl vést, se zřejmě odrazí v dalším zvýšení poptávky po naší produkci a ve vyšším růstu české ekonomiky. Jestliže rostoucí dynamika domácího růstu přivedla bankovní radu ČNB k debatám o vyšších sazbách, poslední zásah ECB přinejmenším na čas odkládá datum takového kroku. A naopak, pokud by se ukázalo - jako v průběhu posledních dvou let již několikrát - že dlouhodobý setrvalý růst české ekonomiky se opět nekoná, může se centrální banka s klidnějším svědomím inspirovat u většího souseda. Prozatím předpokládáme, že ČNB zůstane u dosavadní rétoriky a znovu zkonstatuje spokojenost se současným nastavením monetárních podmínek.