... na mzdy a cenotvorné chování, musí být eliminovány”, řekl. Jeho komentáře korespondují s oficiálními daty, která ukázala, že nasmlouvané mzdy v Německu rostly v lednu nejvyšším tempem za posledních 12 let, což vzbuzuje obavy, že platy a rostoucí ceny komodit mohou vyústit do rozsáhlejší inflace. Stále vyšší mzdy, které dostávají dělníci ve veřejném sektoru v Německu a v chemickém průmyslu signalizují další inflační tlaky v tomto směru, což dělá ECB starosti. Flexibilní nastavení mezd je „podstatné” a měli bychom se vyhnout obecné vazbě nominálních mezd na index spotřebitelských mezd, řekl Trichet. „ECB byla úspěšná při ukotvení dlouhodobých inflačních očekávání na úrovních, které jsou v souladu s jejími definicemi cenové stability. Hlavní úkol ECB při poskytování cenové stability by měl být dodržen”, řekl Trichet. Roční míra inflace v 15 zemích Evropy, které sdílejí euro byla v dubnu 3,3% oproti předchozím 3,6% v březnu, ale pořád je hodně nad střednědobým cílem, který je 2,0%. „Stabilita střednědobých inflačních očekávání byla pozoruhodná, vezmeme-li v úvahu množství nepříznivých ekonomických turbulencí, které zasáhly eurozónu od zavedení eura. Evropa má však možnost lépe rozvinout svůj potenciál, především protože její růst produktivity zaostává”, pokračoval Trichet. „Když vezmeme v úvahu skromný výkon evropských zemí a eurozóny v minulosti, je pro nás zlepšení strukturálních faktorů klíčovým hlediskem měnové politiky”, zdůraznil J.C. Trichet na Karlspreis-Europa-Forum v Aachenu.