Korunový dluhopisový trh během května reagoval na postupně sílící náznaky přicházející vyšší inflace, což se odrazilo i ve vývoji cen dluhopisů s krátkou dobou splatnosti, kde výnosová křivka stoupla asi o 0,1%. V dalším období očekáváme v návaznosti na rostoucí ceny ropy a sílící domácí poptávku vyšší inflační tlaky a postupné zvyšování tržních sazeb. Také snižování úroků v okolních ekonomikách tento trend zdánlivě podporuje. Jako nejpravděpodobnější vidíme scénář, kdy jednotlivé cenové ukazatele (vývoj mezd, index průmyslových a spotřebitelských cen apod.) stoupnou postupně na úroveň, kdy se začnou ozývat hlasy o nutnosti zvýšení sazeb. Ty, stejně jako stoupající ceny ropy a některých dalších komponent spotřebitelského koše, ale pro ČNB nebudou dostatečným argumentem pro růst sazeb, pokud nebudou doprovozeny opravdu výrazným nárůstem produkce. I pokud budeme pokračovat v dosavadní politice skrytých rozpočtových deficitů a zalepování jejich děr privatizačními příjmy - jakože budeme - nepředpokládáme, že by ČNB obrátila směr monetární politiky úplně proti
vládě. Ani v Evropě zatím snížené sazby moc nepůsobí, odtud růstový impuls zatím nepřijde. Reálná je spíš představa, jak ČNB tiše akceptuje sílící korunu, odvolává se jako loni na to, že její zásah by na vývoj inflace stejně neměl vliv, a čeká, až pomine politickými faktory způsobený
krátkodobý (?) nedostatek ropy (Saddám zavřel kohoutky v reakci na to, že OSN hodlá skutečně prosadit dozor nad jeho ropnými příjmy) a inflace zase klesne.
Domácí trh akcií tím vším nebude příliš ovlivněn, protože ceny těch několika emisí, které se na něm obchodují, nezávisí ani tak na vývoji ukazatelů netrpělivě sledovaných v zemích, kde funguje vazba prostředí - podnik - prosperita - akcionář, ale spíš na aktuálních inovacích jednotlivých privatizačních projektů. Náš trh (SPT Telecom, ČEZ, KB a ČS představují přes dvě třetiny indexu PX 50) sice zpravidla reaguje na vývoj v zahraničí, zejména při nedostatku domácích impulsů a zejména směrem dolů, ale perspektiva nadprůměrného budoucího růstu bohužel není příliš reálná. To má nepříznivé důsledky pro portfolia, která mimo tuzemský trh nemohou investovat, ať už z jakéhokoli důvodu (zákonné limity, možnosti konkrétních institucí aj.). V situaci, kdy jsme byli - až do začátku dubna - svědky poklesu i na většině zahraničních trhů, není rozdíl tak patrný, s ohledem na očekávaný zvrat v ukazatelích výnosů jednotlivých firem ve třetím čtvrtletí však potenciálním investorům doporučujeme orientovat se na takové investice, jejichž výnosy realitou tuzemského prostředí limitovány nejsou.