Článek: Společná akce centrálních bank účinná jen zčásti. Zapotřebí budou agresivnější opatření

...zahájením obchodování v Evropě americký Fed. Společně s ním pak všechny tři hlavní banky v Evropě a Bank of Canada s Bank of Japan oznámily koordinované kroky, jejichž cílem je řešení kritického nedostatku likvidity (zejména dolarové) na peněžních trzích v Severní Americe, Evropě a v Asii. Za tímto účelem tak Fed oznámil rozšíření současných swapových linek tak, aby ECB nyní mohla čerpat 110 mld. dolarů, oproti předchozím 55 mld. a SNB pak 27 mld. z předchozích 15 mld. Součástí včerejších opatření bylo také založení nových swapových linek s Bank of Japan na 60 mld. dolarů, Bank of England (40 mld.) a Bank of Canada (10 mld.). Fed tak poskytl centrálním bankám dodatečnou likviditu v objemu 180 mld. dolarů, přičemž cíl byl jediný, a to snížit sazby na peněžním trhu. To se z části povedlo, když se klíčový dolarový LIBOR po ranní fixaci dostal na 3,84%, což je sice výrazně pod středečními 5,03%, stále však daleko nad průměrem z předchozích týdnů, který se pohyboval kolem 2,2%. Napětí se tak podařilo zklidnit pouze částečně a ani tato opatření zatím neřeší jádro problému, kterým je fakt, že si banky ze strachu před ztrátami odmítají půjčovat a hromadí hotovost. Přesto byl pomocí této koordinované akce trhu vyslán jasný signál, že centrální banky udělají cokoliv bude třeba, aby zabezpečily funkci peněžních trhů, a to nehledě na to, že jeho funkce již závisí téměř výhradně na jejich bilancích.

Úkol to však bude mimořádně složitý o čemž svědčí výsledky včerejších tendrů. Například v eurozóně ECB rozdělila mezi 43 institucí 25 mld. euro, přičemž poptávka byla téměř dvojnásobná. Ještě horší pohled byl na dolarový tendr, kde bylo rozděleno 40 mld. dolarů mezi 61 institucí, jejichž nabídky ale dosahovaly 101 mld. O něco jiný scénář nabídla Británie, kde sice poptávka po dolarech dosahovala pouze třetinu z nabízených 40 mld., poptávka po librách však rostla do obřích rozměrů, když se vyšplhala na 200 mld. (1/7 celého HDP), zatímco BoE nabízela pouze 66 mld. Hlad po likviditě je tedy obrovský a ani současná opatření jej zcela neřeší. Jednodenní sazby sice klesly, u delších splatností ale zůstávají výrazně nad průměrem, když jednotýdenní dolarový LIBOR zůstal téměř beze změny na 4,34% a tříměsíční benchmark dokonce pokračoval v růstu až na 3,20%.

Včerejší “dobrá“nálada, která pomohla akciím zaznamenat růst, tak může být spíše jen epizodní záležitostí. Centrální banky nyní “kupují čas“ bankovnímu sektoru, který je těžce otřesen událostmi posledních dnů a ani takto masivní intervence by nemusela být dostačující s ohledem na míru nedůvěry, která mezi bankami v současnosti panuje. Násilné sňatky Merrill Lynch a HBOS se silnějšími bankami jsou přímými důsledky tohoto vyschnutí likvidity a další mohou následovat, když budou mít za této situace velké problémy refinancovat své rolování krátkodobých půjček i ostatní banky. Nejvíce ohroženy jsou přitom makléřské domy jako Morgan Stanley (Goldman Sachs?), či banky, které v minulosti intenzivně investovaly do hypoték, jako Washington Mutual.

Pozornost všech se nyní upírá na americké zákonodárce, kteří by se měli sejít o víkendu s ministrem financí a představiteli Fedu nad plánem, jak pomoci domácím bankám. První zprávy hovoří o tom, že by měla být vytvořena vládní společnost podobná Resolution Trust Corporation z osmdesátých let, která pomáhala řešit krizi amerických spořitelen. Samotné pumpování likvidity totiž zatím nestačí a k obnovení funkce mezibankovních trhů pravděpodobně bude třeba daleko agresivnějších kroků.

Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)