Evropa zvažuje vlastní kroky na podporu finančního sektoru

...prezident Nicolas Sarkosy navrhuje vytvoření evropského záchranného fondu (evropská obdoba amerického plánu), do kterého by evropské země vložily až 300 mld. EUR. Tento návrh však již nyní naráží na odpor některých států (např. Německo či Velká Británie). Evropská komise dále připravuje zpřísnění dozoru nad finančními institucemi. Plánuje, že na velké nadnárodní banky by mělo dohlížet několik regulátorů najednou. Tato přísnější regulace by se týkala i českých bank. Doposud na jejich aktivity dohlíží pouze ČNB, podle nových pravidel by se přidaly také regulátoři ze zemí, kde působí jejich zahraniční vlastníci. Součástí přísnější regulace by také bylo zvýšení povinných rezerv, které banky musí držet na případné ztráty ze svých operací či omezení půjček mezi jednotlivými bankami. Již nyní se však názory jednotlivých států na tyto návrhy značně rozcházejí, nesouhlas už dalo najevo například Polsko. Také českým bankám se navrhovaná úprava nelíbí. Zdůrazňujeme, že všechny tyto kroky jsou prozatím pouze ve fázi úvah a návrhů. Podle našeho názoru bude jakákoliv koordinovaná pomoc na evropské úrovni velmi komplikovaná, vzhledem k velmi rozdílným názorům jednotlivých států a případné složité koordinaci při realizaci navrhovaných řešení. České banky jsou prozatím vůči finanční krizi relativně odolné. Vzhledem k tomu, že vklady velkých tuzemských bank výrazně převyšují úvěry, nejsou tyto banky tolik závislé na mezibankovních úvěrech a ostatních zdrojích financování. Ani případné potíže majoritních vlastníků by neměly významně ovlivnit hospodaření tuzemských finančních institucí. Ty provozují svou činnost samostatně a případné úvěry v rámci skupiny, či jiné formy podpory, jsou bedlivě monitorovány regulátorem trhu (ČNB). Nicméně současná krize se projeví ve zpomalení ekonomiky, což bude mít následně vliv také na zpomalení růstu zisků bank.