Článek: Dolar na 13-ti měsíčním maximu, akciové trhy stále pod tlakem

...klesly. Koruna oslabila až na 24,80 korun za euro.

Nálada na trzích se nezlepšuje. Týden začal velkým zklamáním, kdy Kongres ke překvapení všech neschválil záchranný balíček pro finanční sektor ve výši 700 miliard dolarů. Index Dow Jones zažil nejvyšší denní propad v historii, překonal i dosavadní rekord ze 17. září 2001, kdy trhy otevřely po teroristických útocích na New York. Jak Kongres tak Senát se ale dohodli, že na plánovaném balíčku pomoci budou dále pracovat a schválení již pozměněného balíčku Senátem ve středu bylo jistě pozitivní, ovšem vzhledem k tomu, že bylo očekávané, trhy výrazně nereagovaly.

Upravený balíček zákonů zahrnuje vyšší ochranu střadatelů a poskytuje daňové úlevy pro firmy a střední třídu ve výši 110 miliard dolarů. S napětím se proto očekává páteční schvalování v Kongresu, kde současný návrh by mohl být přijatelnější pro část republikánů, kteří původní návrh nepodpořili. Názory analytiků na stávající záchranný plán se ovšem různí, panují pochyby o tom, jak dlouhý pozitivní dopad může plán mít. Více či méně se ale shodují na tom, že záchranný plán jistě nevyřeší všechny problémy americké ekonomiky, a že velice nízký ekonomický růst nebo dokonce recese se USA nevyhne.

Centrální banka Fed se snažila uvolnit napětí na trzích, když dodala opět na trh dodatečnou likviditu. Napětí na úvěrových trzích se ale výrazněji uvolnit prozatím nepodařilo, investoři proto stále utíkají do bezpečnějších investic, jakými jsou například americké státní dluhopisy.

Množí se špatné zprávy z Evropy

Německá vláda poskytla finanční pomoc hypoteční společnosti Hypo Real Estate, Island převzal kontrolu nad bankou Glitnir, třetí největší v zemi, britská vláda znárodnila hypotečního poskytovatele Bradford&Bigley. Finanční pomoc potřeboval i belgicko-nizozemnský bankovní a pojišťovací gigant Fortis. V Evropě se proto rozpoutala diskuze ohledně řešení problémů ve finančním sektoru. Francie přišla s návrhem evropského fondu v hodnotě až 300 miliard eur, který by pomáhal problémových finančním institucím. Návrh ale odmítlo Německo, skeptická vůči návrhu byla i Velká Británie.

Situace v průmyslu se zhoršuje

Na podniky již doléhá finanční krize, která zdražuje půjčky a zpomaluje hospodářský růst, tedy poptávku po výrobcích. Index sledující výrobní sektor USA klesl v září na nejnižší úroveň od roku 2001, taktéž index nákupních manažerů v eurozóně. Průmyslová výroba v Japonsku klesla v srpnu meziměsíčně o 3,5 procenta, meziročně o 7,5 procent. V USA v předchozím týdnu přibylo nejvíce nezaměstnaných od roku 2001, míra nezaměstnanosti v srpnu v eurozóně vzrostla na 7,6 procenta, v Japonsku pak na 4,2 procenta.

ECB sazbami nepohnula

Evropská centrální banka v ničem trhy nezklamala, když ponechala dle očekávání sazby nezměněné, hlavní úrokovou sazbu na úrovni 4,25 procenta, a pootevřela dveře pro snižování sazeb v dalších měsících. J.C.Trichet se vyjádřil, že situace je velice nejistá, ovšem jsou zde podstatná rizika pro hospodářský růst eurozóny a proinflační rizika poklesla. Šéf ECB si udělal prostor i pro snížení sazeb v případě, že by nedošlo ke schválení záchranného balíčku v USA, a Evropská centrální banka by byla nucena podpořit evropský finanční trh.

Dolar dále sílí

Dolaru pomáhají hlavně špatné zprávy z evropského finančního sektoru a spekulace na snižování sazeb v eurozóně, tedy snížení úrokového diferenciálu mezi dolarem a eurem, což dělá dolar atraktivnějším. Z pondělní otevírací hodnoty na 1,45 EUR/USD se pár dostal až na páteční 1,38 EUR/USD, což představuje posílení dolaru o téměř 5 procent na svém 13-ti měsíčním maximum.

Libra oslabila k dolaru o více než 3 procenta a spadla až na 2,5-leté minimum. Naopak averze k riziku pomohla japonskému yenu, který posílil k dolaru asi o 1 procento na 105,05 USD/JPY a k euru dokonce o 5,5 procenta na 145,40 EUR/JPY.

Ceny komodit padají

Posilování dolaru a zhoršující se situace ve světovém hospodářství doléhá na ceny komodit, které tak započítávají nižší světovou poptávku. Komodity proto minulý týden směřovaly k nejvyššímu týdennímu propadu za posledních 50 let. Index Reuters Jefferies, který sleduje ceny komodit, ztratil v průběhu týdne zhruba 9, 9 procenta. Cena ropy z důvodu očekávané nižší poptávky v budoucnosti klesla o více než 11 procent až na 91 USD za barel. Překvapily i pozitivně pravidelně zveřejňované zásoby, které v předchozím týdnu rostly daleko více než se čekalo.

Cena zlata klesla o více než 40 USD na přibližně 840 USD za unci v reakci na posilující dolar a pokles ceny ropy, která snížila poptávku po bezpečném uložení prostředků. Ceny zemědělských komodit, jako pšenice, sojové boby, kukuřice, rýže zažily také výrazný pokles. Nejvíce klesala cena kukuřice, přibližně o 15 procent, protože nižší cena ropy sníží poptávku po biopalivech vyráběných právě z kukuřice. Cena pšenice klesla o více než 10 procent, sojových bobů o 12 procent a rýže přibližně o 8 procent.

Koruna oslabila, burza je opět v červených číslech

Koruna navázala na předchozí týden a oslabila během týdne k euru asi o 2 procenta na 24,80 EUR/CZK, k dolaru pak o více než 7 procent na 17,90 USD/CZK. Posilující americká měna spustila výprodeje měn nejen ve střední Evropě, ale v celém rozvojovém světě. Oslabil i polský zlotý a maďarský forint, obě měny k euru přibližně o 2,5 procenta.

Nejvýznamnější událostí v regionu bylo zasedání centrální banky Maďarska, která ponechala sazby nezměněny na 7,5 procentech. Inflace v srpnu byla na meziročních 6,5 procentech, když svého vrcholu dosáhla v květnu na 7,0 procentech. Centrální banka očekává, že inflace v dalších měsících bude dále klesat a dosáhne inflačního cíle 3 procent v polovině roku 2010. Očekává se, že centrální banka Maďarska přistoupí ke snižování sazeb buď už na konci letošního roku nebo počátkem roku 2009, aby podpořila velice nízký hospodářský růst, se kterým se Maďarsko potýká.

Pražské burze se opět nedařilo, během pátečního obchodování ztrácela za celý týden téměř 6 procent, varšavská burza ztratila jen asi 4,7 procenta, budapešťská jen 2,5 procenta. Burzy táhly dolů převážně akcie energetických společností.

Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)