...Dow Jones včera ztratil necelých 370 bodů (-3,58%) a to se dá ještě hovořit o úspěchu, když v jednu chvíli dokonce odepisoval více než 800 bodů. Zatímco americké akciové indexy se dokázaly z předchozích ztrát alespoň částečně oklepat, nic takového se nepovedlo indexům v Evropě, kde německý DAX ztrácel 7,07% a o nic lépe na tom nebyly ani CAC40 a FTSE100. Obchodníci se tak vrhli do dalších výprodejů, nehledě na v pátek schválený záchranný plán, který umožní americkému ministerstvu financí vykupovat neprodejné cenné papíry z bilancí amerických bank, k čemuž bude mít k dispozici až 700 mld. dolarů. Bez ohledu na tento plán, který začne ministerstvo realizovat až v nadcházejících týdnech, se totiž i nadále výrazně zhoršuje pozice jednotlivých bank v USA a Evropě, kterým se zoufale nedostává potřebné likvidity a velmi neuspokojivě se vyvíjí také ekonomická situace, když jak Spojené státy, tak Evropu čeká prudké ochlazení hospodářské aktivity do druhé poloviny tohoto roku a do roku následujícího.
Přestože včerejšek přinesl po dlouhé době mírný pokles tříměsíčního dolarového LIBORu, který se dostal ze 4,33% na 4,29%, ten zůstává i nadále nepříjemně vysoko nad dvouprocentní sazbou federálních fondů, což bankám výrazně prodražuje rolování jejich krátkodobého dluhu. Zatímco tříměsíční benchmark klesal jen mírně, jednodenní dolarový LIBOR opětovně rostl, a to z 1,99% na 2,37%. Že je stav bankovního sektoru skutečně vážný pak včera obchodníkům připomněly také hospodářské výsledy Bank of America, které klesal zisk o 68%. Banka vydělala pouze 1,18 mld. dolarů a rozhodla se snížit dividendu a získat až 10 mld. nového kapitálu prodejem akcií. Kritická situace v bankovním sektoru a na mezibankovním trhu, kde se centrálním bankám nedaří snížit úrokové sazby ani přes obrovské finanční injekce, společně s další vlnou paniky pak vedla Federální rezervní systém k dalším agresivním krokům, které si daly za cíl zklidnit toto napětí. Fed tak po včerejšku rozšířil svou zápůjční fatalitu (TAF), která nyní zpřístupní bankám až 900 mld. dolarů, když byly rozšířeny objemy půjček s 28-denní a 84-denní splatností na 150 mld. dolarů a stejného navýšení se dočkají také půjčky, které bude Fed poskytovat v listopadu, aby zajistil dostatečnou likviditu pro banky na přelomu nového roku, který je tradičně náročný na hotovost. Společně s těmito opatřeními pak Fed oznámil také to, že začne platit úroky na bankovní rezervy, což je další ze způsobů, jak získat větší manévrovací prostor při vykonávání měnové politiky. To že k sobě Fed přiláká nové finanční prostředky totiž povede k celkovému nafouknutí bilance americké centrální banky, která tak bude moct pumpovat na mezibankovní trh ještě více finančních prostředků.
Americká centrální banka v současnosti provozuje ze svých zdrojů téměř celý mezibankovní trh, když si mezi sebou banky přestaly půjčovat kvůli vzájemné nedůvěře a z obav před dalšími bankroty. Odblokovat tuto situaci se pokusí americké Ministerstvo financí, které začne z bilancí bank v nadcházejících týdnech vykupovat toxické cenné papíry. Ve snaze urychlit celý proces byl již včera jmenován jako jeden z poradců při hospodaření se 700 mld. fondem bývalý bankéř Goldman Sachs Neel Kashkari a Ministerstvo zároveň oznámilo úpravu aukčního kalendáře a plánované navýšení aukcí amerických vládních dluhopisů do nadcházejících dnů, které mu pomůže získat dostatek finančních prostředků k zahájení vykupování cenných papírů.
To však pravděpodobně nastane až koncem tohoto, či začátkem příštího měsíce a do té doby si banky budou muset poradit sami, pouze s pomocí likvidity dodávané Fedem, která může být i nadále navyšována. Situace i po včerejšku zůstává velice napjatá a ani pondělní masivní výprodeje světových akcií by nemusely být posledními. Zatímco akcie trpí, příklon k bezpečným přístavům včera pomáhal i přes zpevňující dolar zlatu, které se dostalo nad 860 USD/trh. unc., nebo také americkým vládním dluhopisům. Výnos u tříměsíčních poukázek se tak včera dostal až na 0,4%, když se pro obchodníky stává jistota hotovosti daleko důležitější než samotný fakt, že za svou půjčku americké vládě nezískají téměř žádnou odměnu.
Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)