...rozhodovat další centrální banky, v čele s Evropskou centrální bankou a Bank of England. Minulý týden přinesl snížení sazeb ve Spojených státech, kde Fed srazil sazbu federálních fondů z 1,50% na 1% a v Japonsku, kde klesly půl procentní úrokové sazby na pouhých 0,30%, což byl první pohyb japonských sazeb od února 2007 a jejich první snížení za posledních sedm let. Centrální banky tak dávají stranou své obavy z inflace, která začíná celosvětově klesat a která bude v prudkém propadu pokračovat a zaměřily se na hospodářský růst a dopady krize, které budou obzvláště silné v příštím a přespříštím čtvrtletí. Zklidňující se inflace a obavy z útlumu hospodářské aktivity jsou také hlavním důvodem proč by tento týden měla přistoupit k další až půlprocentní redukci Evropská centrální banka. Ta osmého října v koordinované akci snížila sazby o 50bsp. na 3,75% a od čtvrtečního zasedání analytici očekávají, že by měla jít se sazbami až na 3,25%. V září klesla inflace v eurozóně z 3,8% na 3,6% a od října se čeká další snížení až na 3,2%. Inflace v eurozóně klesá daleko rychleji než v USA či Británii a důkazem jsou například minulý týden zveřejněné výsledky v Německu, kde zpomalil růst cen z 3% až na 2,5%. O tom, že je ECB skutečně připravena ke snížení sazeb svědčí také četné komentáře čelních představitelů, ať už slova prezidenta banky Tricheta, že je reálné očekávat redukci sazeb, tak čtvrteční vyjádření Miguela A.F. Ordoneze, který řekl, že snižování inflace je „velmi důležitým“ faktorem a je proto možné, že by ECB mohla k uvolňování měnové politiky přistoupit.