... Očekávání: -63,0 (Bloomberg) respektive –62,0 (Reuters) respektive –61,0 (Atlantik FT) Předchozí: -63,0 Rozbor: ZEW uvádí jako příčinu vzestupu záchranný balíček německé vlády pro finanční sektor a plánovaný hospodářský stimulační balíček a také globální snižování úrokových sazeb. Index ZEW sentimentu současné situace SRN v listopadu klesl na –50,4 z –35,9 v říjnu, Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Eurozóny v listopadu vzrostl z –62,7 v říjnu na –54,0, index ZEW sentimentu současné situace Eurozóny v listopadu klesl z –44,7 v říjnu na –58,9. Zpráva dále ukazuje, že současné špatné ek. podmínky se zhoršily také v jiných hospodářských centrech, naopak globální ek. výhled je méně slabý než v říjnu. Celosvětově se zvětšilo očekávání výrazného poklesu inflace a krátkodobých úrokových sazeb a menšího poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. Příliš se nezměnilo očekávání nižší ziskovosti německých firem, k výraznému oslabení došlo v případě ocelářství, strojního inženýrství a elektroniky, naopak se výrazně zlepšil výhled ziskovosti bank, přesto stále patří k sektorům s nejslabším výhledem. Příliš se nezměnil výhled růstu cen akcií, mírně vzrostlo očekávání posílení eura a vzrostlo též očekávání zdražení ropy Hodnocení: Zpráva ukazuje určité zmírnění chmur nad ekonomikou SRN a Eurozóny, přesto výhled do příštího roku je stále nebývale oslaben. Navíc se dále výrazně zhoršilo hodnocení současné situace. Zpráva potvrzuje recesi ek, aktivity danou finanční krizí (potíže finančních ústavů, náročnější podmínky finančních trhů a ztráta důvěry finančních trhů ve finanční systém a propad cen akcií), drahým eurem, ropou, slabostí růstu americké ekonomiky a vysokými úrokovými sazbami. Recese bude pokračovat i v příštím roce Dopad na finanční trhy: Zpráva je jen přechodně příznivá pro akcie a euro, které k dolaru po ní slábne o 1,7% Dopad na výhled monetární politiky: Zpráva je v souladu s naším očekáváním, že ECB bude pokračovat v redukci hlavní úr. sazby, v prosinci o 50bps, přičemž v polovině roku by se hlavní úr. sazba měla dostat na 1,5-2,00% kvůli finanční krizi, poklesu růstu ekonomiky a inflace