Článek: Krize v Rusku: chtělo být zachráncem, ale stalo se taky obětí

...bilance, tak statní finance má přebytkové.

Odhaduje se, že v důsledku krize na světových finančních trzích, která se přelila i do Ruska, spousta z více než tisíce licencovaných ruských bank padne nebo budou převzaty jinými většími. Problémy na ruském finančním trhu začaly v srpnu v důsledku několika událostí, které se seběhly téměř současně: trend ceny ropy se otočil, objevily se signály zhoršování podnikatelského prostředí, hospodářský růst začal zpomalovat, vysoká inflace přetrvávala, zvýšilo se na napětí na světové politické scéně kvůli konfliktu v Gruzii, což ještě více zdůraznilo rizika spojená s rozvojovými trhy, a především tedy Ruskem, již v tak nejisté situaci na trzích.

Nejviditelněji se krize projevuje na ruském akciovém trhu. V polovině září musely být na dva dny uzavřeny dvě nejvýznamnější ruské burzy, když spadly o více než 20 %. Začátkem října se ruské burzy nacházely o více než 60 % níže od svého vrcholu v květnu 2008, obchodování muselo být opět na čas pozastaveno kvůli propadu o 19 %.

Graf 1: Ruský akciový index RTS, v USD.

Zdroj: XTB-Trader.

Proč to ale je důležité, vždyť jinde akciové trhy taky padají…

Akciové trhy ve světě také padaly, například česká burza letos ztratila také téměř 60 % hodnoty, čínská burza spadla ještě více. Na rozdíl ale od zemí jak je Česká republika nebo Čína, Rusko je daleko více závislé na zahraničním kapitálu. Finanční krize odkryla slabé stránky ruských oligarchů. Spousta z nich si půjčovala v zahraničí a navíc většina půjček je jištěna balíčkem akcií firem. Jakmile ale akcie spadly, věřitelé požadovali od společností či bank další záruky nebo rychlejší splacení dluhu. Investoři začali stahovat své investice z rozvojových trhů, což také zapříčinilo tlak na oslabování rublu.

Nad Ruskem se začaly stahovat mračna. Na rozdíl od druhého čtvrtletí letošního roku, ve třetím čtvrtletí zaznamenalo Rusko čistý kapitálový odliv ve výši 16,7 miliard USD. Domácí banky začaly mít vážné problémy s likviditou a peněžní trh tak jako jinde ve světě pomalu a jistě zamrzal.

Ještě před letošním létem prohlašoval prezident Medveděv, že Rusko není součásti problému, ale bude součástí řešení krize a nejen to, plány měl opravdu velké. Již v létě donutila kreditní krize Rusko poskytnout desítky miliard dolarů nejen bankám ale i společnostem vlastněným státem, dále pak vláda připravila rozsáhlý balíček pomoci zahrnující snížení daní, nižší požadavky na rezervy bank a poskytování likvidity finančnímu systému.

Kromě nečekaných požadavků ze strany věřitelů jsou tady také pravidelné závazky – splacení nebo refinancování dluhů, které se také staly kamenem úrazu pro banky a společnosti s nedostatkem likvidity. Jen letos dle centrální banky Ruska, je potřeba splatit či refinancovat z celkových 440 miliard mezi 30 až 40 miliardami USD. Proto koncem září bylo rozhodnuto, že stát poskytne přes Rozvojovou banku společnostem a bankám 50 miliard USD, což by mělo dostatečně pokrýt potřeby pro letošní rok. V roce 2009 už se ale jedná o podstatně vyšší částku, kterou bude nutné refinancovat či splatit, a to přibližně 150 miliard USD.

Finanční záchranný balíček je co do objemu dokonce větší než balíček schválený v USA. Celkem stát prozatím poskytne 180 miliard dolarů v půjčkách, úlevách na daních a jiných opatřeních. Měnové rezervy počátkem srpna dosahovaly 598 miliard dolarů, což je více než celkový státní dluh, a asi jedna třetina ruského HDP. Znepokojující je rychlost, jakou rezervy v posledních týdnech klesaly. V předminulém týdnu klesly rezervy až na 453,5 mld. USD. Příčinou je snaha centrální banky podpořit rubl, který jen během října ztratil ze své hodnoty k dolaru 5 %, od svého vrcholu v polovině července více než 15,6 %, když za posledních pět let posiloval svižně celkově o 28 %. Důvodem je také měnová politika Ruska, kdy kurz rublu je řízen podle koše měn – kde váhami je dolar 0,55 a euro 0,45. Proto s posílením dolaru k euru v posledních měsících, posiloval i rubl k euru, avšak oslaboval k dolaru.

Cílem centrální banky Ruska je ochrana konkurenceschopnosti exportérů, pomocí měnového koše centrální banka ale také řídí inflační politiku. Do nedávna tak trh spekuloval na revalvaci rublu, aby se Rusku podařilo snížit inflaci, která dosahovala až