Komentář: ECB ve vyčkávací pozici

...Rada guvernérů Evropské centrální banky, která bude rozhodovat o úrokových sazbách. Samotná výše úrokových sazeb dnes přitom v debatě mezi guvernéry bude hrát zřejmě jen marginální roli, když je téměř vyloučeno cokoliv jiného než její ponechání beze změny na 1%. Velmi brzy je také na jakékoliv oznámení dodatečných „nestandardních“ opatření, vzhledem k tomu, že ta poslední zůstávají stále ještě velmi čerstvá. Teprve před dvěma měsíci totiž Evropská centrální banka rozhodla o tom, že ve snaze napumpovat do bankovního sektoru více likvidity rozšíří maximální splatnost u dlouhodobějších refinančních operací (LTRO) z šesti na dvanáct měsíců a zároveň začne po vzoru Fedu a BoE vykupovat některé cenné papíry, konkrétně pak zajištěné dluhopisy. O celkovém objemu prvních nákupů pak ECB rozhodla teprve v minulém měsíci, kdy potvrdila již dříve naznačované, tedy že celkový objem nakupovaných zajištěných dluhopisů bude dosahovat 60 mld. a s prvními nákupy banka začne již v tomto měsíci. ECB si tak nyní na nějakou dobu pravděpodobně vezme čas na analýzu svých posledních kroků a proto by i dnešní společný postoj Rady guvernérů měl přinést poměrně málo nových informací.

Co však může být zajímavé a o čem dnes guvernéři rozhodně budou mluvit, jsou výsledky prvního 12 měsíčního tendru (LTRO), který ECB provedla ve čtvrtek 25. června. Ten byl stejně jako všechny předchozí neomezený s fixní sazbou (1%) a podle očekávání přilákal obří poptávku ze strany bank eurosystému, mezi které ECB rozdělila masivních 442 mld. euro a během jednoho dne tak zdvojnásobila veškerý objem dlouhodobějších refinančních operací, které do té doby držela v oběhu. Evropská centrální banka tak z bilancí komerčních bank odsála velkou část nekvalitních aktiv a převzala na sebe riziko spojené s jejich držbou, to vše ve snaze znovu nastartovat úvěrovou expanzi, která v posledních měsících velmi rapidně zpomaluje. Přestože krátkodobé sazby na mezibankovním trhu reagovaly téměř okamžitě (3M euribor klesnul o 0,1% až na 1,099%), důležité bude až teprve to, zdali komerční banky promítnou nižší krátkodobé sazby také na své klienty, což zatím ani zdaleka není jisté. První dny po tendru totiž jasně ukázaly, že banky hromadí hotovost zpátky u ECB na její depozitní facilitě, jejíž využití stouplo oproti středečním 7,4 mld. euro den po tendru na 143,4 mld. euro a 30.6 pak dokonce až na 252 mld. To značí nejen že banky sedí na penězích, ale také leccos vypovídá o jejich stále přetrvávající vzájemné nedůvěře. Do dalších dnů bude velmi zajímavé sledovat, zdali banky skutečně začnou nové peníze půjčovat a pokud se tak nestane, bude na místě spekulovat o tom, že by ECB mohla jako další krok ve snaze vybudit úvěrovou expanzi obejít komerční banky a prostřednictvím dalších odkupů cenných papírů začít pumpovat nové peníze do ekonomiky napřímo.

Právě případná slova Tricheta na adresu (ne)úspěšnosti posledního tendru, která spíše přijdou v reakci na otázky novinářů než v samotném společném prohlášení, proto budou dnes možná tím nejzajímavějším, co také může hodně napovědět o chuti ECB dále pokračovat ve stupňování monetární expanze. Jakýkoliv náznak možnosti volby dalších nestandardních kroků do budoucna by přitom byl dnes velmi překvapivý a tedy negativní pro euro, obzvláště pak poté, co má za sebou společná měna velmi úspěšnou středeční seanci, v průběhu které dokázala zpevnit k dolaru až nadosah ceny 1,42 EUR/USD.

Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)