Weekly: Nový týden v režii silných dat z USA

...Pokračující optimismu, který se na trhy znovu vrátil začátkem prvního listopadového týdne, proto pomáhal akciím i nadále držet si naprostou většinu svých dosavadních zisků, když se například index DJIA znovu přehoupnul přes psychologickou metu 10 000b., zatímco širší S&P500 rostl až nadosah hodnoty 1 100b.

Konec minulého týdne přinesl dobré zprávy především z eurozóny, kde se tamní ekonomika po dlouhých pěti čtvrtletích konečně dočkala růstu HDP. Ten se ve třetím čtvrtletí zvyšoval o 0,4 %, za což eurozóna vděčila především pokračujícímu oživení v Německu (+0,7 %), růstu francouzské ekonomiky (+0,3 %) a konečně i růstu třetí největší, italské ekonomiky (+0,6 %). Eurozóna tak začíná znovu expandovat, ani tato čísla však rozhodně nebyla a nemohou být zdrojem přílišného optimismu. Nad zeměmi evropské šestnáctky se totiž stále vznáší velký otazník, a to zdali budou schopny stát na svých vlastních nohou poté, co již v příštím roce začnou odeznívat podpůrné efekty fiskální a především monetární expanze, která byla hlavním důvodem oživení v třetím čtvrtletí. S&P500 od začátku měsíce Výnos z desetiletých T-Notes od začátku měsíce Z dalších fundamentů již ale eurozóna a Spojené státy v týdnu příliš nenabídly. Vše podstatné proto přinesla až páteční seance, která, kromě výsledků HDP eurozóny, nabídla i výsledky americké obchodní bilance a indexu spotřebitelské důvěry, které zanechaly smíšené dojmy. Obchodní bilance sice skončila prohloubením deficitu díky výraznému nárůstu importu, což svědčí o sílící americké poptávce. Spotřebitelský sentiment, se však nečekaně propadnul již druhým měsícem v řadě, když se na něm podepsala více než desetiprocentní míra nezaměstnanosti. Ta může již v příštím roce začít velmi negativně doléhat na americkou spotřebitelskou poptávku, která byla jedním z hlavních pilířů růstu americké ekonomiky v 3Q poté, co ji svými zvýšenými výdaji dokázala (dočasně) podepřít americká vláda.

Ani další náznaky toho, že se nálada mezi spotřebiteli začíná opět zhoršovat, ale koncem týdne obchodníkům nebránily, aby pokračovali v nákupech akcií. Ty minulý týden uzavřely s tučnými zisky, když si jen DJIA proti pondělku připsal 2,2 % a dostal se až na své třináctiměsíční maximum. Pokračující růst akcií a téměř všech finančních aktiv nepřipisujeme ani tak současné situaci v největších světových ekonomikách, jako spíše všudypřítomnému přebytku likvidity, kterou obstaraly společnou monetární expanzí centrální banky, v čele s americkým Fedem a ECB. Dokud budou centrální banky podpírat trh svou rozvolněnou politikou, měl by přebytek likvidity sloužit i nadále jako účinný polštář proti případným hlubším korekcím dřívějšího růstu. Již v příštím roce ale injekce likvidity jak Fed, tak ECB přeruší a vzhledem k tomu, že úvěrová expanze v USA i eurozóně zatím nefunguje a přísun nových peněz do ekonomiky se zastaví, může se motor, táhnoucí ceny finančních aktiv vzhůru, již v blízké budoucnosti zadrhnout.

Index spotřebitelské důvěry (Michigan) v posledních třech letech

Počty nově udělených stavebních povolenek v polsedních třech letech Kalendář

Nadcházející týden přinese ze Spojených států mezi nejzajímavějšími fundamenty výsledky amerických maloobchodních prodejů, podnikových zásob, průmyslové produkce, čísla z trhu s bydlením, nebo říjnový PPI a CPI. Z eurozóny se dočkáme výsledků CPI, společně s několika projevy čelních představitelů ECB a výsledky CPI pak zveřejní také Británie, která v týdnu nabídne ještě i tempo růstu maloobchodních prodejů. Bank of England pak v polovině týdne zveřejní také zápis ze svého posledního zasedání, na kterém zvýšila objem programu na vykupování dluhopisů o 25 mld. liber, a proto obchodníci budou velmi zvědaví na to, jak velká byla ochota členů MPC k ještě agresivnějšímu rozšíření nákupů.

Americké maloobchodní prodeje by měly v říjnu podle většinových odhadů stoupat o 1 % poté, co se v září propadly o 1,5 %. Zářijová kontrakce prodejů byla výsledkem ukončení efektu šrotovného a výrazného snížení prodejů automobilů, které pomohly v srpnu uměle zvýšit maloobchodní prodeje o 2,2 %. Říjnové automobilové prodeje však podle posledních výsledků dokázaly překvapivě silně růst, což by mělo celkovým prodejům opět zabezpečit další růstový měsíc. Podstatně zajímavější ale budou zejména prodeje jádrové, které jsou ošetřeny od volatilní složky prodejů automobilů. Ty v minulých měsících dosud rostly hlavně díky položkám, jako je benzín, nebo jídlo, zatímco prodeje ostatního zboží, zabezpečujícího méně naléhavé potřeby, rostly podstatně pomaleji. To nijak příznivý signál o stavu spotřebitelské poptávky v USA nevysílá. Ta je ochromena vysokou mírou nezaměstnanosti, což potvrdily i nedávné výsledky spotřebitelské důvěry, a proto bychom se nedivili, kdyby říjnová čísla nakonec dokázala překvapit spíše negativně.

Nijak optimistické zprávy by v nadcházejícím týdnu nemusely přijít ani z ostře sledovaného trhu s bydlením. Ten přinese první říjnová data ve středu, kdy budou zveřejněny počty nově zahájených staveb a nově udělených povolenek, které v minulých měsících začaly stagnovat, aby v září dokonce znovu klesly. Stejně jako ostatní segmenty americké ekonomiky, také trh s bydlením vděčí za stabilizaci především fiskální a monetární politice. Ta byla u trhu s bydlením obzvláště cílená, když vláda dotovala slevou na dani první nákupy nového bydlení, zatímco Fed pomáhal vykupováním cenných papírů krytých hypotékami a snižoval tak úrokové sazby z hypoték. Zatímco vládní podpora vyprchá již v listopadu, Fed bude své nákupy provádět až do března. V momentě, kdy ale tato podpůrná opatření odezní, může se trh s bydlením dostat znovu do problémů. Slabší středeční data proto mohou obchodníky patřičně znervóznět a přimět k tomu, aby přinejmenším nepokračovali v dalších nákupech rizikovějších aktiv. Od počtu nově udělených stavebních povolenek přitom obchodníci očekávají jen nepatrný růst o 20 tis. na 590 tis., zatímco počty nově zahájených povolenek by měly růst rovněž jen mírně na 610 tis.

Na devizovém trhu se v minulém týdnu příliš nového neudálo. Situace na euro-dolaru se nijak výrazně nezměnila, když dolar po otestování silné hranice podpory kolem ceny 1,5065 EUR/USD, začal koncem týdne znovu zpevňovat. Vývoj na euro-dolaru sice opět reflektoval situaci na akciových trzích, v momentě kdy se ale euro dokázalo přehoupnout přes hranici 1,50 EUR/USD, korelace s akciemi se vytrácela a ani další růst akcií evropské měně ke zpevnění pomoci nedokázal. Dolar naopak citlivě reagoval pokaždé, kdy se na trhy dostavila nervozita, což se potvrdilo především ve čtvrtek, kdy si k euru sáhnul až na cenu 1,48 EUR/USD. Nadcházející týden přinese další ochutnávku toho, jak se americká spotřeba vyvíjí v prostředí vysoké nezaměstnanosti a pozvolna odeznívající fiskální stimulace. Pokud by nová čísla nedokázala podepřít dosavadní optimismus, může to být právě dolar, který na této situaci nejvíce vydělá. Aby euro navázalo na svůj růstový trend z minulých měsíců, bude pro něj klíčové prolomit resistenci na ceně 1,5065 EUR/USD, k čemuž bude potřebovat jasnou podporu ze strany ekonomických dat a pokračující nákupní horečky na akciových trzích. Té se mu ale v tomto týdnu dostat nemusí, a proto vidíme rizika spíše na straně silnějšího dolaru.

Mírně v kladných číslech minulý týden uzavřela také britská libra. Ta se musela poprat především se zveřejněním inflačního reportu Bank of England, ve kterém banka jasně naznačila, že očekávání trhu ohledně růstu úrokových sazeb jsou až příliš nadsazená. Co více, šéf BoE Mervyn King naznačil, že možnosti toho, že by banka mohla opět navýšit zamýšlené nákupy dluhopisů, jsou stále otevřené. Libru však nakonec dokázal podepřít optimismus na finančních trzích, který ji k dolaru udržel nadosah hranice 1,67 GBP/USD. V Nadcházejících dnech mají osud libry v rukou, vedle situace na finančních trzích, hlavně domácí data, a to zejména výsledky maloobchodních prodejů, od kterých trh čeká růst o 0,6 %.

Více z dnešního weekly naleznete zde