Komodity: Čínská produkce i spotřeba zlata může být letos rekordní

...Podle China Gold Association doly navyšují výrobu, poté co cena nejcennějšího kovu vyskočila na nová historická maxima. Podle odhadu CGA může globální poptávka po zlatu letos převýšit hladinu 450 tun, poté co dosáhla 395,6 tun v roce 2008. Současně stoupne produkce z loňské hladiny 282 tun na 310 tun.

Celková čínská důlní produkce zrychlila od roku 2002 o 9,5%, nejlidnatější stát tak v roce 2007 předběhl největšího světového producenta zlata Jihoafrickou republiku. Podle odhadu World Gold Council z letošního července, může Čína letos předběhnout i toho času největšího světového spotřebitele zlata na planetě Indii. Stane se nejen největším producentem ale současně i spotřebitelem nejcennějšího kovu na světě.

Cena zlata vylétla 26.listopadu na rekordní maximum $1195,13 za trojskou unci. Tento rok už žlutý kov zhodnotil o 30%, poptávkou centrálních bank, investičních fondů a obchodníků s cílem ochránit aktiva před měnovým znehodnocením a inflací. Rekordně nízké úrokové sazby centrálních bank a akce na podporu likvidity usnadňují příliv investic do komoditního trhu. Cena zlata může hravě vystoupat až nad $1500 za unci.

Čína má sice největší dolarové devizové rezervy, avšak pouze zlomek ve zlatě. Stále drží uměle podhodnocený devizový kurz juanu, což jí dává nekalou výhodu v zahraničním obchodu a každoročně vytváří obrovské přebytky. Stále se brání přílivu investic což je hrozba pro tamní měnovou politiku.

Podle WGC lze očekávat, že Čína navýší během 3 až 5 let devizové rezervy ve zlatě na 6 000 tun a během 8 až 10 let na 10 000 tun. Může tak čelit potenciální ztrátě znehodnocujícího kurzu amerického dolaru. Čína navýšila zlaté devizové rezervy od roku 2003 o 76% na současnou hladinu 1,054 tun, podle dat Xinhua News Agency z letošního dubna. Devizové rezervy Číny dosahovaly letos v červnu magické hranice 2,13 bilionů dolarů.