Nevídaný týden na trzích

... Na trhy se vrátila nervozita. Investoři začínají velmi negativně vnímat předlužení evropských států. Příkladem za všechny je aktuální situace Řecka, které se zmítá v křečích, přičemž ulice Atén ovládli demonstranti. Investoři hledají bezpečný přístav v americkém dolaru, který v důsledku toho prudce posiluje. Komodity výrazně ztrácejí. Výjimkou je zlato, kterému nejistota ve světě opět přeje. Finanční trhy v posledních dnech ovládá primárně nejistota spojená s předluženými evropskými státy. Řecko bylo pouze spouštěcím mechanismem. Země eurozóny se nejsou schopné dohodnout na optimálním řešení. Jihoevropskému státu byla sice schválena oficiální pomoc ve výši 110 miliard eur, nicméně pouze na papíře. Finanční prostředky musí schválit ještě parlamenty jednotlivých členských zemí. Samotní Řekové reagují na navrhovaná úsporná opatření masivními násilnými demonstracemi a evidentně nejsou ochotni si utáhnout opasky, což situaci ještě více vyhrocuje. Všichni očekávají jednoduché a rychlé řešení, které ovšem neexistuje. Investoři vnímají rozpory uvnitř eurozóny a obávají se rozšíření problémů do Španělska, Portugalska, Itálie a Irska. Credit default swapy (“sázky“ na bankrot) výše zmíněných zemí vystřelily vzhůru. Situace začíná mít vliv i na bankovní sektor. Banky totiž vlastní nemalou část státních dluhopisů PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) a případné státní bankroty by jim způsobily značné ztráty, což by opět mohlo destabilizovat celý finanční systém. Německé banky podle odhadů drží bondy PIIGS v hodnotě až 515,9 miliard euro. Situace se začíná projevovat i na mezibankovním trhu, kde jsou banky při půjčování si navzájem mnohem opatrnější. Náklady na pojištění proti ztrátám z dluhopisů evropských bank vzrostly na rekordní úroveň a překonaly dokonce i hodnoty dosažené po krachu Lehman Brothers Holdings. Investory nepotěšily ani zprávy ratingových agentur. Agentura Moody's Investor Services varovala, že by mohla v následujících třech měsících snížit rating Portugalsku. Dále upozornila, že fiskální krize může ohrozit banky v Portugalsku, ve Španělsku, v Itálii, v Irsku a ve Velké Británii. Oči investorů byly v průběhu týdne upřeny na zasedání ECB, která rozhodovala o sazbách. Centrální banka ponechala sazby beze změny, nicméně investoři spíše očekávali postoj vůči Řecku. Jean-Claude Trichet oznámil, že Řecko musí podniknout úsporná opatření na snížení zadlužení. Dále prohlásil, že ECB nejednala o nákupu státních dluhopisů, čímž by monetizovala dluhy. V to mnozí doufali. Páteční dlouho očekávané statistiky o nezaměstnanosti v USA odhalily růst z 9,7% na 9,9%. Mimo zemědělský sektor bylo nicméně v dubnu zaměstnáno 290 000 lidí, což překonalo očekávání analytiků. Vzhledem k předchozím skutečnostem není překvapením, že bylo obchodování na akciových trzích velmi volatilní. Ve čtvrtek zažil dokonce akciový index Dow Jones Industrial Average jeden z největších jednodenních poklesů od roku 1987 (-9,2%). Ke konci obchodování nicméně umazal značnou část předchozích ztrát. Celkově se akciím v průběhu týdne nedařilo. Zvýšenou volatilitu lze přičítat na vrub nervozitě spojené s dluhy v Evropě, ale i posledním krokům Číny, která představuje stále nová a nová nařízení, jimiž se snaží potlačit spekulativní bublinu na tamním trhu nemovitostí. Za zmínku stojí bezesporu i čínský akciový index CSI300, kterému se od března 2009 nepodařilo dosáhnout nového maxima a nadále pokračuje v poklesu. V průběhu týdne dokonce prorazil psychologickou úroveň 3000 bodů a podle kritérií technické analýzy již zahájil dlouhodobý sestupný trend. Návrat strachu mezi investory přál již tradičně trhu dluhopisů. I zde hrálo hlavní roli Řecko a předlužená Evropa. Investoři uzavírali své pozice na komoditních a akciových trzích a přesouvali se k “bezpečným“ evropským a americkým dluhopisům, které díky tomu prudce posílily a vyšplhaly se na několikaměsíční maxima. Obavy se projevily i na měnových trzích. Pod silný prodejní tlak se dostaly komoditní měny (australský a kanadský dolar), euro a britská libra. Dařilo se naopak dolaru a japonskému jenu. V neprospěch britské libry ke konci týdne hrály i výsledky voleb ve Velké Británii, kde vítěz nedosáhl nadpoloviční většiny a bude proto mnohem obtížněji prosazovat své kroky k ozdravení ekonomiky. Na komoditních trzích bylo v posledních dnech velmi živo. Spokojenější tentokráte byli příznivci poklesu. Nepříznivým faktorem pro komodity bylo posilování amerického dolaru a obavy ohledně předlužených států, jejichž problémy by mohly ohrozit již tak vratké celosvětové oživení. Nepříznivé zprávy přicházejí i z Číny, která je největším spotřebitelem komodit na světě. Tamní úřady přišláply brzdový pedál, což se začíná projevovat i na ekonomice, která pravděpodobně zpomalí. To by mohlo mít vliv na spotřebu některých komodit. Jeden z nejprudších poklesů zažila ropa WTI (-10,49%). Nepříznivým faktorem pro komoditu byly kromě výše zmíněných i statistiky o zásobách ve Spojených státech, které překvapily analytiky svým prudkým růstem. Poklesů se dočkala i bavlna. Výraznější propad postihl cukr. Příčinou jsou očekávání vysoké úrody v Indii v příštím roce. Spotřeba v zemi činí 23 miliónů váhových tun, zatímco úroda se očekává ve výši 24 až 25 miliónů tun v porovnání s 18,5 mil. tunami letos. Nedařilo se ani kovům. Cena mědi propadla v průběhu čtyřech dnů o 6,7%. Zlato zamířilo vzhůru. Pod prodejní tlak se však dostalo i stříbro, platina a paládium. Kovům se nedařilo díky větší provázanosti s průmyslem. Zlato se naopak v průmyslu příliš nevyužívá a těžilo ze své vlastnosti coby kovu monetárního. Žlutý kov překonal hranici 1200 dolarů a zájem ze strany investorů stále roste. Potvrzují to i poslední čísla o množství zlata ve SPDR Gold Trust, který je největším zlatým ETF na světě. Aktiva držená fondem vzrostla o 19,78 tun na 1185,79 tun. Jedná se o největší nárůst od 17. února 2009. Jednou z mála růstových komodit bylo i hovězí maso.