Dolar dál slábne. Koruna se drží

Právě spekulace na růst sazeb pak byly hlavním důvodem, proč se v minulých týdnech dostal pod tlak znovu americký dolar. Růst cen v USA zatím totiž není zdaleka takovým problémem, jako je tomu v Evropě, kde by proto úrokové sazby mohly růst podstatně dříve.

Meziroční inflace (měřeno CPI) v USA zrychlila v lednu na 1,6 % a je stále výrazně nižší než v eurozóně (2,3 %), nebo ve Velké Británii (4 %). Americká centrální banka (Fed) navíc, na rozdíl od ECB a Bank of England, věnuje pozornost zejména jádrové inflaci, která v sobě nezahrnuje ceny potravin a energií a která meziročně rostla pouze o 1 %. Právě nižší inflace je pak hlavím důvodem, proč Fed i nadále pokračuje ve své rozvolněné měnové politice a proč na svém posledním zasedání znovu připomněl, že je připraven udržovat úrokové sazby na dostatečně nízkých úrovních po dostatečně dlouhou dobu.

Důležitý je postoj Fedu

Pozice Fedu je však v ostrém kontrastu s tím, co se v posledních týdnech odehrává v Evropě. V Bank of England postupně roste opozice vůči současné měnové politice, což byl případ i posledního zasedání Výboru pro měnovou politiku, kdy se ke dvěma „přeběhlíkům“ z devítičlenného sboru centrálních bankéřů přidal i hlavní ekonom banky – Spencer Dale. Stačí tak již pouze dva hlasy na to, aby Bank of England zvýšila základní sazbu ze současných 0,50 % na 0,75 %.

Názorový rozkol se rodí také uvnitř Rady guvernérů Evropské centrální banky. Belgičan Yves Mersch například 22. února uvedl, že si dovede jen stěží představit, že by současný růst cen na komoditních trzích neovlivnil názory jeho kolegů na rizika pro udržení cenové stability v eurozóně. Jeho kolega a jeden z možných kandidátů na budoucího prezidenta ECB, Holanďan Nout Wellink, pak uvedl, že je inflací velmi znepokojen.

Trh tyto signály pečlivě vnímá, což vede k postupnému rozevírání nůžek mezi sazbami na mezibankovním trhu v Evropě a v USA. Například 12 měsíční eurový LIBOR nyní převyšuje 12 měsíční dolarový LIBOR o 90 bazických bodů. Spread mezi librovým a dolarovým LIBOREm pak dosahuje 79 bazických bodů. To je výrazně více než ještě začátkem tohoto roku (viz obrázek). Vyšší sazby v Evropě lákají kapitál ze zemí, kde se sazby pohybují na mnohem nižších úrovních. Není proto náhodou, že evropská měna i libra pokračují na páru s dolarem v posilování a že obě měny dokázaly od začátku roku zpevnit o více než pět procent.

Graf: 12 měsíční úrokové sazby na mezibankovním trhu v Evropě rostou, v USA stagnují

Koruna zůstává silná

Česká koruna v únoru nedokázala navázat na svůj skokový růst ze začátku roku, kdy se zařadila mezi nejrychleji posilující měny na světě. Na páru s eurem minulý měsíc zakončila s nepatrnou ztrátou na 24,30 Kč, zatímco k dolaru zůstala v únoru témě beze změny na 17,60 Kč. Koruně i nadále pomáhá především pozitivní sentiment na finančních trzích, se kterým nedokázalo otřást ani politické napětí, které se z Egypta rozšířilo i do některých arabských zemí a do Libye. Investoři také v únoru vyhledávali spíše rizikovější investice a měny, o čemž vypovídá i růst amerických akcií, které v únoru přidaly další 3,2 % a které, díky téměř lineárnímu růstu, vzrostly od loňského srpna již o 24 % (S&P500). Chuť vyhledávat rizikovější aktiva a měny, která úzce souvisí s expanzivní měnovou politikou centrálních bank a přísunem čerstvé likvidity na finanční trhy, přitom nadále pomáhá nejen koruně, ale i dalším regionálním měnám, jako je polský zlotý, nebo maďarský forint.

Graf: Vybrané měnové páry v uplynulých 12 měsíců

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.