Je dluhová krize již definitivně za námi?

Finanční krize a s ní spojená reakce jednotlivých vlád a centrálních bank přinesla jeden zajímavý fenomén, který je společný většině vyspělých zemí, ale je asi nejvíce patrný na vývoji amerického státního dluhu a výši úrokových plateb. Přestože od začátku fiskálního roku 2006 vzrostl dluh federální vlády o 90 % na 9,4 bilionu dolarů, celková částka, kterou Spojené státy zaplatily v roce 2010 na úrocích, byla paradoxně nižší než v roce 2006. Skutečně. Ve fiskálním roce 2010 činily čisté úrokové platby z federálního dluhu 265 miliard dolarů, což je stále méně, než v roce 2006, kdy dosahovaly 298 miliard dolarů. V roce 2008 dokonce úrokové platby klesly na pouhých 160 miliard dolarů, což bylo nejméně od roku 1989.
 
Celá situace je názorně zachycena v následujícím grafu. Černý histogram zobrazuje měsíční schodky vládního rozpočtu, které se dramatickým způsobem začaly prohlubovat již v roce 2008, což přispělo k výraznému růstu vládního zadlužení (černá linka), které ale bylo doprovázeno prudkým snížením úrokových plateb (modrá). Zjednodušeně by se dalo říci, že čím více se americká vláda zadlužovala, tím méně platila na úrocích. Jak je něco takového vůbec možné?

Graf: Zadlužení vs. úroky

Navýšení dluhu bylo umožněno snížením úrokových sazeb

Masivní navýšení dluhu, aniž by úměrně stouply náklady na jeho obsluhu, bylo umožněno výrazným snížením úrokových sazeb, které bylo odpovědí americké centrální banky (Fed) na finanční krizi a následnou recesi. Fed totiž v roce 2009 snížil sazby téměř na nulu, což se promítlo také do výnosů z amerických státních dluhopisů. Zatímco tak ještě v roce 2007 sahala průměrná úroková míra na americké státní dluhopisy k 5 %, koncem roku 2010 klesla na 2,36 %. 

Graf: Úroková míra na dluhopisech vs. sazby Fedu

 
Z letmého pohledu na vývoj průměrné úrokové míry státních dluhopisů je zřejmé, že se prostor k jejímu dalšímu snižování prakticky vyčerpal a náklady na obsluhu dluhu již mohou s dalším zvyšováním zadlužení pouze narůstat. To ukazuje i současný trend, kdy během pouhých dvou let vzrostly úrokové platby o více než 100 miliard dolarů. Ještě daleko většího růstu by se přitom mohly dočkat v případě, pokud by společně s rostoucím zadlužením začala americká centrální banka utahovat měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby.

Konec dluhové krize?

Pokud by federální dluh přestal ze dne na den narůstat a úrokové sazby vystoupaly zpět k úrovním, kde se pohybovaly před začátkem finanční krize, náklady na obsluhu dluhu by se přibližně zdvojnásobily a přesáhly částku 600 miliard dolarů. To je suma odpovídající 30 % veškerých rozpočtových příjmů v roce 2010 a zároveň částka odpovídající 85 % výdajů na penze a sociální zabezpečení (701 mld. dolarů v roce 2010), nebo 78 % plánovaného deficitu na rok 2013. V podobné situaci přitom nejsou pouze Spojené státy, ale společně s nimi i řada západních zemí, které mohly své obří rozpočtové schodky financovat především díky výraznému snížení úrokových sazeb z minulých let.

Co tato situace znamená pro budoucí vývoj? Výraznější růst úrokových sazeb v USA je v dalších letech téměř nemožný, jelikož by velmi rychle vyvolal obavy z možných státních bankrotů. Daleko více než Spojeným státům přitom může zkomplikovat život evropským zemím, jejichž dluhopisy v konkurenci s americkými obstojí pouze tehdy, pokud nabídnou vyšší výnosy, než jaké nabízejí v současnosti. Již nyní jsou přitom výnosy z dluhopisů zemí, jako je Španělsko a Itálie, na nebezpečně vysokých úrovních. O Řecku, Irsku a Portugalsku ani nemluvě.

Státy navíc nemohou spoléhat na polštář, který jim vytvářely centrální banky snížením úrokových sazeb, což velmi komplikuje jakoukoli snahu o dodatečnou fiskální stimulaci jednotlivých ekonomik. Opar dluhové krize se tak nad světovou ekonomikou stále vznáší, a přestože o sobě zatím nedává vědět, zdá se, že díky fiskální politice posledních let zatím kvete do krásy. 

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.