Spekulace mají zelenou – poděkujme centrálním bankám

Ceny akcií, komodit, korporátních dluhopisů, junk bondů a jiných rizikových aktiv v posledních dvou letech prudce rostou. Ropa překonala hranici 120 dolarů za barel a je nejdražší za poslední dva roky. Na několikaměsíční maxima se vyšplhal komoditní index a akcie ve světě posílily o desítky procent. Averze k riziku vymizela a stejně tak i obavy z návratu recese. Spekulace mají zelenou.

Jako příčinu růstu nejčastěji uslyšíme oživení globální ekonomiky, stabilizaci ve finančním sektoru, optimismus na trzích, zvyšující se poptávku po komoditách z rozvíjejících se ekonomik a jiné. Většina z výše uvedených faktorů opravdu má svůj nezanedbatelný vliv. V pomyslném ringu se do jejich rohu nicméně připojil silný spojenec, který dominuje nad všemi. Jsou jím centrální banky a jejich extrémně uvolněná měnová politika doplněná netradičními zásahy v podobně kvantitativního uvolňování. V posledních 3 letech předvedli centrální bankéři něco, co nemá v historii obdoby. V čele stojí americký FED. Jedním z důsledků jeho politiky je index cen potravin na historickém maximu. Centrální banka svou vinu vehementně popírá. A to i přesto, že v minulosti sama prohlásila, že se svou politikou snaží udržet ceny aktiv na vyšších úrovních, než na jakých by za normálních okolností byly. Svou odpovědnost naopak jako jedna z mála centrálních bank přiznala Bank of Japan, která uvedla, že uvolněná monetární politika sehrála důležitou úlohu v růstu cen komodit. Přiznala, že vede k vyššímu přílivu kapitálu do komodit. Potvrdila, co většina ví již několik měsíců.

Díky extrémně uvolněné monetární politice se stávají bezpečnější a konzervativnější investice neatraktivní záležitostí a kapitál se přesouvá do rizikovějších aktiv s vyšším výnosem (jako jsou akcie nebo komodity), což následně tlačí jejich ceny vzhůru. Úrokové sazby jsou na rekordně nízkých úrovních a inflace roste, což vede k negativním reálným úrokovým mírám. Centrální bankéři navíc nakupují státní dluhopisy a udržují tak uměle jejich výnosnosti nízko. Běžné účty, termínované vklady a bondy ztrácejí atraktivitu a ve většině případů nestačí výnos ani na pokrytí inflace. Centrální banky tak likvidují úspory domácností a podporují dlužníky a spekulace. Nutí investory nakupovat rizikovější aktiva, která poskytují vyšší výnos a jsou schopna uchránit jejich finanční prostředky před inflací. Reálné úrokové sazby v USA, Evropě a ve Velké Británii jsou zachyceny na grafech níže.

Obrázek 1: Eurozóna - Úrokové sazby ECB, inflace, výnosnost 2 a 5letých dluhopisů mínus inflace (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

Obrázek 2: UK - Úrokové sazby BoE, inflace, výnosnost 2 a 5letých dluhopisů mínus inflace (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

Obrázek 3: USA - Úrokové sazby FED, inflace, výnosnost 2 a 5letých dluhopisů mínus inflace (Zdroj: Colosseum, Bloomberg)

Na grafech výše je znázorněna úroková míra, inflace a výnosnost dvouletých a pětiletých dluhopisů, od nichž je odečtena inflace. Je zřejmé, že v eurozóně, ve Velké Británii a ve Spojených státech je v posledních měsících reálná výnosová míra z dluhopisů záporná. Není se proto čemu divit, že se kapitál přesouvá do rizikovějších aktiv s vyšším výnosem a kola spekulace se opět roztáčejí ve velkém. [ Pozn. A to vše při nezpochybňování oficiálních inflačních statistik (obzvláště z USA), které jsou podle mnohých ekonomů díky úpravám metodiky z posledních let stlačeny na nižší hodnoty. Zajímavé údaje možné najít na www.shadowstats.com.] Centrální banky opět opakují chyby z počátku století, kdy udržovaly úrokové sazby nepřiměřeně dlouho na nízkých úrovních a přispěly tak ke vzniku spekulativní bubliny na trhu nemovitostí a podpořily prudký růst cen akcií a komodit. Otázkou tak nyní není zda vznikne další spekulativní bublina, jejíž splasknutí bude dalším šokem, ale kdy a kde vznikne. Pokud bude nadále pokračovat kvantitativního uvolňování a úrokové sazby budou na extrémně nízkých úrovních, potom to bude pro riziková aktiva dobrá zpráva. Konec kvantitativního uvolňování (v USA končí QE 2.0 v červnu 2011) a utahování měnové politiky by však mělo být pro investory varovným signálem, který upozorní, že se na obloze mohou objevit velké mraky.

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.