Prudký růst ceny zlata a stříbra rozpaluje investory. Jde o bublinu nebo nový normál?

Obě komodity rostou téměř nepřetržitě již několik měsíců. Bude růst pokračovat, nebo máme tu čest s další bublinou, jejíž splasknutí je již za dveřmi?

Nic neroste do nebe. Právě to možná přijde na mysl většině investorů, kteří zhlédnou grafy nedávného vývoje cen zlata a zejména pak parabolický růst cen stříbra. Cena zlata se zdvojnásobila během necelých dvou a půl let. To však není téměř nic v porovnání s tím, co v posledních měsících předvádí stříbro, jehož cena vzrostla na dvojnásobek během pouhých osmi měsíců. Že poptávka po obou drahých kovech nebude jen krátkou spekulativní bublinou v područí několika málo hráčů, bylo jasné již v minulém roce. Zájem o fyzické zlato byl v polovině roku 2010 dokonce tak velký, že řada mincoven nestačila razit nové mince a například Vídeňská mincovna přestala s ražbou menších mincí. 

Graf: Vývoj ceny zlata a stříbra v posledních šesti letech (zlato - modře; stříbro - černě)

 
Ještě daleko větší nákupní horečku ale zažilo stříbro. To dokládají i měsíční statistiky Mincovny Spojených států, která letos v lednu během jednoho měsíce prodala na 6,42 milionů uncí stříbra, což je největší měsíční obrat v její historii. Během jednoho měsíce tak prodala 2/3 toho, co za celý rok 2007, díky čemuž začala čelit nedostatkům samotného kovu. Růstu cen stříbra navíc hraje do karet ještě jedna skutečnost. Stříbro je totiž, na rozdíl od zlata, také průmyslovým kovem, jehož spotřeba začala díky oživení ve světové ekonomice výrazně stoupat.

Poptávka po drahých kovech jako reálný fenomén

Poptávka po drahých kovech tak zcela zjevně není výsledkem spekulativních krátkodobých investic, ale reálným fenoménem. Jejím původem je jak ekonomické oživení (stříbro), tak obavy z dalšího podrývání fiskální stability a řešení přílišného zadlužení některých zemí dalším znehodnocováním papírových měn. To nutí investory přesouvat svůj majetek do hmotných aktiv, která jim pomohou uchovat hodnotu jejich úspor (zlato + stříbro).

Co by se tedy muselo stát, aby cena zlata a stříbra začala strmě klesat – aby bublina splaskla? Stejně jako v případě splasknutí ostatních bublin tento fenomén nepřichází sám od sebe a není možný, aniž by se dramaticky nezměnila situace na trhu.

Špendlíky na bublinu

V případě stříbra by musela světová ekonomika opět výrazně zpomalit, aby poklesla průmyslová poptávka, což rozhodně není nereálný scénář. Samotné zpomalení by ale bylo velmi pravděpodobně doprovázeno obavami z dalšího růstu zadlužení a uvolňování měnové politiky centrálních bank, což by naopak stříbru vhánělo čerstvý vítr do plachet.

Situace na zlatě je ještě jednoznačnější. Kvůli nízkému významu tohoto kovu v průmyslu by k prudkému snížení cen zlata bylo zapotřebí především to, aby státy, bez výraznějších dopadů na stabilitu na finančních, trzích dokázaly snížit své deficity a centrální banky, opět bez výrazně negativních dopadů na trhy, dokázaly zvyšovat úrokové sazby. Je ale vůbec něco takového možné, když se nad námi stále vznáší opar dluhové krize a jakýkoli růst sazeb může na dlužníky těžce dolehnout? I kdyby bylo, je více než pravděpodobné, že by se jen stěží jednalo o náhlou změnu, která by měla za následek efekt jakkoli podobný splasknutí bubliny, jakého jsme byli svědky například na ropě v roce 2008, nebo akciích letech 2000 – 2001 a 2008 - 2009.

Ať už je na zlatě a stříbře bublina nebo ne, pokud má cena obou kovů klesat, spíše než o splasknutí se bude jednat o její pozvolné vyfukování. Náhlé cenové výkyvy se u nich totiž nevyskytují směrem dolů, ale naopak směrem nahoru. Stříbro a především zlato je prostě jiným druhem aktiva, než akcie, nebo ropa. Jejich cenu žene vzhůru strach. A strach, na rozdíl od všeobecné euforie, z finančních trhů nikdy náhle nemizí. 

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.