Vliv rolování na sezónnost kukuřice

Minulý týden jsme zkoumali sezónnost kukuřice. V případě zemědělských komodit jsme totiž svědky pravidelně se opakujících cyklů v podobě setí, růstu a sklizně, kterých je možné při obchodování využít. Pro průzkum byly v prvním článku použity údaje z cenových grafů, které nebyly upraveny o efekt rolování a tudíž nebylo zohledněno contango a backwardation. Následující řádky obsahují situaci, kdy jsou tyto vlivy zohledněny.

(Pozn. Contango – Situace, kdy je cena vzdálenějšího kontraktu vyšší než cena kontraktu s bližším termínem dodání. Backwardation - Situace, kdy je cena vzdálenějšího kontraktu nižší než cena kontraktu s bližším termínem dodání.)

Na obrázku jedna jsou znázorněny vzorce chování cen kukuřice. Graf zachycuje 5, 10, 15, 20 a 26leté průměry výkonnosti kukuřice (procentuální výkonnost k danému dni vzhledem k počátku roku). V případě dat, která nebyla upravena o efekt rolování jsme zjistili, že nejhůře si kukuřice vede v průběhu letních měsíců, kdy tradičně býváme svědky prudkého poklesu. Všechny průměry naznačovaly, že nejhorší měsíce jsou pro kukuřici červenec, srpen a září. Dlouhodobější průměry naznačovaly, že nijak zvlášť dobrým měsícem nebývá ani červen. Naopak velmi příznivými měsíci se ukázaly být říjen, listopad, prosinec a únor, březen a duben. Podobný vývoj je možné pozorovat i na grafu, který vychází z dat upravených o efekt rolování. Potvrdilo se, že letní měsíce jsou pro komoditu většinou velmi špatné. Počátek roku naopak příznivý. Z obrázku 2 je nicméně zřejmé, že propad v letních měsících je mnohem prudší a naopak růst ke konci roku o poznání mírnější.

Obrázek 1: Sezónnost kukuřice – Data neupravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Obrázek 2: Sezónnost kukuřice – Data upravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Obrázek 3 zachycuje průměrnou výkonnost v jednotlivých měsících za 26 let. Z grafu (data neupravená o efekt rolování) je zřejmé, že nejlépe si komodita vede v prosinci. Průměrné zhodnocení za 26 let se v tomto měsíci pohybuje na úrovni 3,1%. Druhým nejúspěšnějším měsícem je z hlediska průměrné výkonnosti únor (+2,1%). Z grafu je zřejmé, že období říjen až prosinec a únor až duben jsou pro kukuřici velmi příznivé měsíce. Naopak jednoznačně nehorší měsíc je červenec, kde je průměrná výkonnost -4%. Komoditě se nedaří ani v srpnu a v září. Pohled na obrázek 4, kde jsou data upravena o efekt rolování, potvrzuje, že nejméně úspěšným měsícem je červenec. Nejúspěšnějším měsícem je naopak i v tomto případě prosinec. Celková měsíční výkonnost je ovšem při zohlednění efektu rolování mnohem menší, což je způsobeno tím, že se trh s kukuřicí obvykle nachází v contangu. Výše uvedený vzor chování může mít příčinu v tom, že na jaře je velmi citlivé období pro růst kukuřice. I mírné změny počasí mohou mít velký vliv na finální výnosy. To způsobuje, že obchodníci kvůli vyšší nejistotě požadují v ceně určitou rizikovou prémii. S tím, jak se blíží sklizeň, nejistota postupně klesá. Opadnutí rizikové prémie může mít za následek pokles burzovních cen. Ty klesají obvykle až do sklizně, kde stanovují obvykle sezónní minimum.

Obrázek 3: Průměrná výnosnost v jednotlivých měsících za 26 let – Data neupravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Obrázek 4: Průměrná výnosnost v jednotlivých měsících za 26 let – Data upravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Obrázek 5 zachycuje množství ročních maxim a minim v jednotlivých měsících. Potvrzením úspěšných měsíců je množství dosažených maxim, které bývá největší v prosinci, lednu, dubnu, květnu a červnu. Množství dosažených minim bývá největší v listopadu. Druhým a třetím v pořadí bývá nicméně červenec a září. V grafu 6 jsou použita data upravená o efekt rolování. Výsledek se od obrázku 5 částečně liší. V případě maxim jsou potvrzeny úspěšné měsíce. Rozdíl nastává v případě minim. Nejhorší měsíc je prosinec, což je oproti obrázku 5 posun o jeden měsíc. Naopak potvrzením špatných měsíců je množství dosažených minim v červenci, srpnu a v září.

Obrázek 5: Množství ročních maxim a minim v jednotlivých měsících za 26 let – Data neupravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Obrázek 6: Množství ročních maxim a minim v jednotlivých měsících za 26 let – Data upravená o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Z výše uvedených řádků je zřejmé, že vliv contanga a backwardationu má při obchodování s kukuřicí nezanedbatelný vliv. Vidíme, že při studiu sezónnosti dokáže podstatně ovlivnit celkové výsledky. Závěr ovšem zůstává v podstatě stejný. Počátek roku je pro kukuřici příznivým obdobím. V červnu je naopak vhodné uzavřít long pozice. Letní měsíce jsou pro komoditu velmi špatným obdobím. Konec roku je již o něco příznivější.
 

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.