Co způsobuje zvyšující se zadlužení USA

Poslední měsíce se opět nesou ve znamení dluhové krize v Evropě. Zvyšující se zadlužení se ovšem stává problémem i pro Spojené státy. Mnozí varují, že pokud největší ekonomika světa nestabilizuje své veřejné finance, potom jí hrozí podobný osud jako Řecku. Na následujících řádcích se podíváme na příjmy a výdaje USA za posledních 60 let a zjistíme, zda je zvyšující se zadlužení výsledkem klesajících příjmů, rostoucích výdajů, či kombinací výše uvedených.

První graf znázorňuje velikost amerického dluhu a poměr dluhu k hrubému domácímu produktu od roku 1950. Od roku 1950 do roku 2007 vzrostl dluh z 0,25 bilionu dolarů na 9 bilionů. Vzhledem k HDP ovšem dluh klesal z 94% v roce 1950 až na 32% v roce 1981. V 80. letech se ovšem pokles zastavil a stali jsme se svědky prudkého růstu. V roce 2007 se dluh k HDP vyšplhal na 64%. S příchodem finanční krize vzrostlo zadlužení během pouhých 3 let o 4,5 bilionu dolarů a dosáhlo 93,2 procenta HDP. Zvyšující se zadlužení je problém pro celou ekonomiku. Je dokázáno, že země s nízkým zadlužením k HDP mají velmi často jedny z nejvyšších růstů reálného HDP. Země s vysokým poměrem dluhu k HDP se potýkají s velmi nízkým růstem (viz. Tabulka 1).

Tabulka 1: Z tabulky je zřejmé, že vyspělé země s nízkým zadlužením vzhledem k HDP rostly v minulosti mnohem rychleji oproti předluženým státům. Zkoumané období je 200 let, což je bezesporu dostatečně vypovídající. Země s dluhem k HDP pod 30% rostly průměrným tempem 3,7%. Země s dluhem nad 90% HDP rostly průměrným tempem 1,7%.

Tabulka 1: Reálný růst HDP při různých úrovních zadlužení země (Zdroj: Reinhart, Carmen M. and Rogoff, Kenneth S. “Growth in a Time of Debt.”American Economic Review, May 2010 (Papers and Proceedings), 100(2), pp. 573-78; www.ycsg.yale.edu/center/forms/growth-debt.pdf. )

Obrázek 1: Zadlužení USA v bilionech USD a jako procento k HDP (Zdroj: www.research.stlouisfed.org)

Na následujícím grafu je znázorněn státní deficit, příjmy a výdaje jako procento HDP. Z grafu je zřejmé, že se Spojené státy neustále potýkají od roku 1960 s rozpočtovými deficity. Výjimkou je rok 1969 a období 1998-2001. Největších rozpočtových deficitů jsme svědky od roku 1977. Do roku 2007 se průměrný deficit pohyboval na úrovni 2,6% HDP. Samostatnou kapitolu pak tvoří období po roce 2007, kdy deficit propadl až k hodnotám kolem 10% HDP. Z pohledu příjmů je situace o poznání stabilnější. Příjmy v poměru k HDP se udržovaly po většinu sledovaného období na úrovni kolem 18% HDP. Naopak výdaje po roce 1974 výrazněji rostly. V období od roku 1950 do 1974 se pohybovaly v průměru na 18,3% HDP. V období od roku 1974 do 2007 vzrostly na 20,8% HDP.

Obrázek 2: Státní deficit, příjmy a výdaje jako % HDP (Zdroj: www.research.stlouisfed.org)
 

Z grafu je zřejmé, že růst zadlužení ve Spojených státech, kterého jsme svědky od 70. let, byl způsobený primárně růstem výdajů. Stagnující příjmy nedokázaly pokrývat rostoucí výdaje. V posledních třech letech se situace zdramatizovala, protože jsme svědky klesajících příjmů a rostoucích výdajů. Pomyslné nůžky se tak rozevřely. Výdaje se pohybují na úrovni 23,2% HDP. Příjmy poklesly na 15,8% HDP. Tento stav je samozřejmě z dlouhodobého hlediska neudržitelný a pokud na něj Spojené státy dostatečně rychle nezareagují, potom se brzy ocitnou na stejné cestě jako Řecko. Hlavním a velmi podstatným rozdílem oproti jihoevropské zemi je to, že USA mohou “tisknout“ vlastní měnu. Z tabulky 1 je navíc zřejmé, že vysoké zadlužení by mohlo mít negativní vliv na růst HDP.

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.