Shrnutí týdne – jízda na horské dráze pokračuje

V průběhu uplynulých dnů na finančních trzích přetrvávala nervozita. Z počátku týdne se sice zdálo, že se situace uklidnila, s blížícím se víkendem se ovšem dostavily opět prudké poklesy. Pod prodejní tlak se dostaly akciové indexy. V případě komodit se nejhůře dařilo sektoru energií, pokles zasáhl i sektor mas. Obavy z recese a z dluhové krize naopak pomohly dluhopisům k novým maximům. Z nervozity tradičně těžilo i zlato, které se vyšplhalo na nové historické maximum.

Finanční trhy byly v posledních několika dnech i nadále v zajetí obav z recese a dluhové krize v Evropě. Makroekonomické statistiky ze světa nervozitu na trzích ještě umocnily. Ekonomiky v Evropě i ve Spojených státech zpomalují. Potvrdila to například statistika o průmyslové produkci v eurozóně, která nečekaně poklesla. Stejně tak i data o HDP. Hrubý domácí produkt v eurozóně vzrostl ve druhém kvartálu o 0,2%. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2009, kdy se region dostal z recese. Německá ekonomika vzrostla o překvapivě slabých 0,1%. To je nejhorší výsledek od prvního čtvrtletí 2009. Francouzská ekonomika nečekaně stagnovala a italská rostla o 0,3%. Data o průmyslové produkci v USA dopadla sice lépe než se čekalo (+0,9%, oček. +0,5%), nicméně dramaticky zklamal index výrobní aktivity pro oblast Filadelfie, který prudce propadl a naznačuje ekonomický pokles. Zklamáním byly i statistiky o žádostech o podporu v nezaměstnanosti a inflaci. Horší makrodata se odrazila i na akciových indexech v USA, které zamířily k jihu.

Nervozita na finančních trzích a prudké výprodeje na akciových trzích tradičně přály státním dluhopisům, ke kterým se investoři obracejí v dobách nejistoty. Vzhůru zamířily především evropské bondy. Příčinou jsou obavy z recese v USA a v Evropě a strach z návratu deflačního prostředí. Evropská centrální banka pokračovala v nákupu dluhopisů problematických zemí. Uvedla, že v předchozím týdnu nakoupila španělské a italské dluhopisy v objemu 22 miliard eur, což překonalo očekávání na úrovni 15 miliard. Podařilo se jí tak alespoň krátkodobě srazit výnosnost bondů výše uvedených zemí. Měnové trhy tentokrát nepřinesly žádné dramatické pohyby. Za pozornost snad stála britská libra, která posílila a prorazila střednědobou rezistenci. Švýcarský frank dále oslaboval.

V případě komodit se nedařilo sektoru energií. Pod prodejní tlak se dostala ropa. Příčinou jsou obavy ze zpomalování hospodářského růstu ve světě, které potvrdily například statistiky o HDP v eurozóně, či poslední makrodata z USA. Spojené státy jsou přitom největší spotřebitel ropy na světě a výrazné zpomalení by se bezesporu projevilo negativně i na úrovni poptávky. Ropa WTI se dostala k úrovním kolem 80 dolarů za barel. Brent zůstává silnější a pohybuje se na hodnotách kolem 106 dolarů. Obavy ze zpomalení americké ekonomiky tlačily k jihu i zemní plyn. Nervozita naopak přála tradičně zlatu, které se vyšplhalo na nové historické maximum. Za pozornost stála zpráva World Gold Council, v níž stojí, že celosvětová poptávka po žlutém kovu vyjádřená v tunách se ve druhém čtvrtletí snížila meziročně o 17% na 920 tun. Investiční poptávka poklesla o 37% na 359 tun. Spotřeba ve šperkařství se naopak zvýšila o 6,2%, což je vzhledem k vysokým cenám poměrně překvapivý údaj. Nepříznivou zprávou pro kov bylo na počátku týdne zvýšení marginů ze strany CME Group. Minimální záloha se zvýšila z 6075 dolarů na 7425 dolarů. Cenu kávy podporují obavy z nižší produkce ve Vietnamu. Dále pak zprávy z Kolumbie. Národní federace pěstitelů kávy uvedla, že by se úroda měla v této sezóně pohybovat na úrovni 9 milionů pytlů. V květnu očekávala 9,5 milionu. Kolumbie je druhým největším dodavatelem kávy typu Arabika na světě. Růstu se dočkal cukr. Příčinou byly obavy z nižší úrody cukrové třtiny v Brazílii, jež je největším producentem cukru na světě. Podle prohlášení průmyslové skupiny UNICA bude letošní produkce v brazilském centrálně jižním regionu o 4,2 % procenta nižší, než činil červencový odhad 510,2 miliónů metrických tun.

Z dalších komoditních zpráv

Vietnam, druhý největší exportér rýže na světě, by mohl v nejbližších dnech uvolnit zásoby rýže, aby snížil ceny na domácím trhu, které vyhnala vzhůru vyšší poptávka ze zahraničí.

Japonsko potvrdilo, že část úrody rýže byla zasažena radioaktivitou. Spekuluje se o nutnosti vyšších importů ze zahraničí.

Globální zásoby rýže by se měly zvýšit nejméně za posledních 5 let.

Venezuelský prezident Hugo Chavez oznámil, že hodlá přesunout zpět do vlasti zlaté rezervy v hodnotě 11 miliard dolarů, které jsou v současnosti uloženy v Evropě a USA.

Jižní Korea, třetí největší kupující průmyslových kovů v Asii, koupila v tendrech 2000 tun hliníku, 1500 tun zinku a 200 tun niklu.

Exporty cukru z Indie, která je druhým největším producentem komodity na světě, by mohly v příštím roce vzrůst až o 54 procent.

Produkce sóji v Indii, která je největším exportérem sójového šrotu v Asii, by v příštím roce mohla vzrůst až o 10%. Příčinou by měla být vyšší osetá plocha olejninami.
 

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.