Rychlé tempo růstu HDP nemusí vždy znamenat růst akcií

Investoři se při svém rozhodování o nákupu akcií často zaměřují na akcie zemí s vysokým růstovým potenciálem (růst HDP). Očekávají, že se růst ekonomiky pozitivně odrazí i na hospodářských výsledcích firem v daném regionu a následně i na cenách akcií. Nejlepším příkladem za všechny jsou v posledních letech rozvíjející se trhy. Myšlenka investování do akcií emerging markets se pomalu ale jistě stává mainstreamovou záležitostí. Je opravdu vysoký růst HDP spojen vždy s nadprůměrným růstem akcií v dané zemi?

Na finančních trzích panuje obecné přesvědčení, že investování do akcií zemí s vysokým růstovým potenciálem je atraktivnější oproti investování v zemích s nízkým růstem. Několik studií ovšem ukázalo, že tomu tak vždy být nemusí. Jay R. Ritter ve své práci (Economic growth and equity returns) zkoumal vtah mezi růstem reálného HDP na osobu a reálným růstem akcií v dané zemi v období od roku 1900 do roku 2002. Výsledky jsou zachyceny na obrázku 1.

Obrázek 1: Reálný růst akcií (zeleně) a HDP na osobu (žlutý) ve vybraných zemích v období 1900-2002 (Zdroj: Jay R. Ritter; Economic growth and equity returns)

Autor tvrdí, že budoucí ekonomický růst země je z velké míry irelevantní při predikování budoucích výnosů akcií.

Zajímavé údaje poskytuje i tabulka 1, v níž je znázorněn reálný růst HDP v jednotlivých zemích, reálné zhodnocení akcií, reálný růst zisku na akcii (EPS) a změna ukazatele P/E (cena akcie/zisk na akcii). Je zřejmé, že vysoký růst HDP nemusí vždy znamenat vysoký růst akcií. Zcela zjevné je to na příkladu Austrálie nebo Španělska. Naopak nižší tempo růstu HDP může být doprovázeno vysokým zhodnocením akcií. Příkladem je Švédsko, Dánsko nebo Švýcarsko.

Tabulka 1: Reálný růst HDP v jednotlivých zemích, reálné zhodnocení akcií, reálný růst zisku na akcii (EPS) a změna ukazatele P/E v období 1969-2009(Zdroj: MSCI Barra)

 Důvodů, proč nemusí být vysoký růst HDP doprovázen vysokým růstem akcií, může být hned několik.

1. HDP reprezentuje hodnotu všech statků a služeb vyprodukovaných v určité zemi v daném roce. Otázkou ovšem je, jaká je ziskovost společností. Pokud jsou silné firemní tržby, ale čisté zisky jsou velmi nízké, potom se to projeví i na ceně akcií. Jako příklad můžeme zmínit situaci, kdy firma zvýší tržby díky snížení ceny pod náklady. Sice to přispěje k vyššímu růstu HDP, ale zároveň se to projeví negativně na ziscích firmy, což se projeví i na ceně. Tato situace může nastat například během konkurenčního boje, případně v situaci, kdy firmy nutí k tomuto jednání přímo státy (Čína). Dalším z důvodů mohou být vyšší daně, mzdy a další.
2. Akciový trh vždy neodráží vývoj ekonomiky. Z růstu ekonomiky totiž často těží soukromé firmy a státní společnosti, které nejsou obchodované na akciových trzích. Vývoj obchodovaných firem může být odlišný. V případě mnoha zemí má navíc hlavní váhu v akciových indexech jen několik málo firem, které rozhodně nereprezentují celou ekonomiku.
3. Většina zisků společnosti může být generována v jiné zemi, než jsou obchodovány akcie. Nadnárodní společnosti působí v řadě zemí světa a generují zde své zisky. Spojitost s domácí ekonomikou může být mnohdy velmi malá. Příkladem je švýcarská potravinářská firma Nestlé. Řada akciových indexů jednotlivých zemí je navíc vážena na základě tržní kapitalizace. Nadnárodní korporace potom v indexu často dominují.
4. Výběr vhodných regionů pro nákup akcií na základě odhadů růstu HDP v budoucnu je sám o sobě postaven na vratkých základech, když si uvědomíme, jaká je spolehlivost predikcí růstu HDP, obzvláště pak v dlouhém období. Při výběru regionu pro dlouhodobé investice vycházíme většinou z odhadů růstu ekonomiky na několik let! Ty jsou chronicky nespolehlivé.
5. Zředění akcií – emitování nových akcií znamená nižší zisk na akcii pro akcionáře, což je pro ně špatnou zprávou.
6. Špatný management – špatné investice firemní hotovosti, příliš velké odměny managementu a zaměstnanců a další. Všechny výše uvedené faktory jsou pro akcionáře nepříznivou zprávou.

A další …

Z výše uvedeného vyplývá, že vztah mezi výrazným růstem HDP jednotlivých zemí nemusí být vždy doprovázen výrazným růstem akcií v dané zemi. Růst ekonomiky je samozřejmě pro akcie příznivou zprávou a podporuje je, nicméně jeho význam by neměl být přeceňován. Mnohem důležitější jsou valuace jednotlivých firem, které odrážejí očekávání investorů. Pokud jsou do cen akcií započtena vysoká očekávání, potom je zde vysoké riziko jejich nenaplnění. Několikaleté odhady růstu hrubého domácího produktu jsou chronicky nespolehlivé. Proto je vhodnější upřednostnit přístup bottom-up, kdy se akcie vybírají na základě valuací a nikoliv na základě atraktivity země či odvětví (jako v přístupu top-down).
 

VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.