ECB možná začne nakupovat evropské dluhopisy ve velkém

Doslova euforii na trhu rozpoutala americká centrální banka (Fed), která snížila o 50bp. úrokové sazby na dolarové swapy, prostřednictvím kterých poskytuje dolary ostatním centrálním bankám, především pak ECB. Právě od ECB si totiž některé problémové banky začaly v minulých týdnech půjčovat dolary, které jim ostatní (zdravější) banky odmítaly poskytnout za tržní úrokovou míru. Fed tak výrazně ulevil řadě evropských bank, díky čemuž například akcie italské Intesa Sanpaolo, banky s největší expozicí vůči Italskému státnímu dluhu, katapultoval výše o 22 %.

Signál o tom, že jsou centrální banky připraveny krýt záda také politikům, pak vyslal o den později šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Ten vystoupil ve čtvrtek poprvé v nové funkci na půdě Evropského parlamentu, kde nenechal nikoho na pochybách, že je připraven do budoucna vystupňovat nákupy státních dluhopisů. Má přitom jen jednu podmínku. Chce vidět věrohodný plán na fiskální konsolidaci, který by Evropě zajistil důvěru na trzích.

Řecko mělo také věrohodný plán

ECB tak opakuje fintu, se kterou přišla loni v květnu, kdy rozhodla o tom, že proti svým pravidlům udělá výjimku a bude přijímat jako kolaterál k zajištění svých půjček i řecké dluhopisy, a to bez ohledu na jejich rating. Záminkou k rozhodnutí akceptovat řecké, již tehdy super-toxické, dluhopisy, byl údajný věrohodný plán Řecka na redukci rozpočtového deficitu. Že se tehdy z řecké strany jednalo pouze o plané sliby, dnes tuší téměř každý, snad s výjimkou ECB.

ECB si tak v minulém týdnu začala otevírat dvířka pro daleko masivnější intervence na evropském dluhopisovém trhu. Vše co k jejich zahájení nyní potřebuje, je příslib politiků, že se budou snažit ještě více než kdykoli předtím o snížení rozpočtových deficitů.

Jako dobrý indikátor toho, že je další vlna skupování státních dluhopisů skutečně za dveřmi, pak může posloužit například čtvrteční pochvalný komentář francouzského prezidenta Sarkozyho, který prohlásil:

„Jsem přesvědčený, že tváří v tvář hrozbě deflace (inflace v eurozóně dosahuje 3 % pozn., autora), která ohrožuje Evropu, začne ECB jednat. Je na ECB rozhodnout o tom, jaké prostředky použije. Jedná se o její odpovědnost. Nikdo však nepochybuje o tom, že se bude chovat odpovědně… Jsem rád, že už začala“

Rozhodne se možná už tento týden

Klíčovým z pohledu dalšího vývoje v Evropě tak může být blížící se summit zemí Evropské unie, který začne již tento pátek a na kterém se mj. bude řešit otázka možných změn smlouvy o EU. Právě tyto změny by pak měly otevřít cestku k mnohem těsnější fiskální spolupráci.

Jak konkrétně se případné vystupňování nákupů dluhopisů projeví na finančních trzích? Pravděpodobně stejně, jako v případě QE2 ve Spojených státech. Výnosy z dluhopisů klesnou, důvěra na trzích se dočasně obnoví a zájem vzroste zejména o riziková aktiva, jakými jsou například akcie.

Největší obětí bude naopak měna. Přispěchá-li ECB státům skutečně na pomoc a začne nakupovat dluhopisy ve velkém, čekají euro těžké časy. Stejně tak, jako domácnosti v eurozóně, které se budou muset poprat se zvýšenou inflací. Ta bude neviditelnou daní, kterou na ně ECB uvalí, aby mohla ještě nějakou dobu udržovat při životě neudržitelné.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.