Nižší sazby a levnější ropa aneb Proč USA rostou a Evropa ne

Přestože je míra nezaměstnanosti v USA stále vysoká, dokázala již alespoň klesnout pod hranici 9 %, což se nedá říci o Evropě, kde dlouhodobě stagnuje nad 10 %. Výrobní sektor i služby v USA expandují, zatímco v Evropě si prochází již pátým měsícem kontrakcí.

Americká průmyslová produkce rostla v prosinci meziročně o 3 %. V Evropě naopak klesala o 0,3 %. K lepšímu se v USA mění i situace v krizí nejvíce zasaženém stavebnictví, kde se index „nálady“ stavebních firem dostal nejvýše od poloviny roku 2007.

I když se zatím ani zdaleka nedá mluvit o zázračném oživení a zlomovém bodu, v poslední době je stále jasnější, že se ekonomická situace na obou březích Atlantiku začíná výrazně lišit. Jak je to možné a co stojí za zaostáváním Evropy? Níže uvádíme dva faktory, které pravděpodobně sehrály největší roli.

1. Dlouhodobé sazby v USA dál klesají

Prvním jsou dlouhodobé úrokové sazby. Ty Evropské, díky dluhové krizi ve většině zemí rostou, zatímco americké, rovněž díky dluhové krizi, klesají. Americké dluhopisy jsou investory stále považovány za bezpečný přístav a jsou proto mezi investory velmi populární. Nižší dlouhodobé sazby se promítají do reálné ekonomiky a půjčovat si levně tak může nejen vláda, ale i firmy a domácnosti.

Graf: Vývoj úrokových sazeb na hypotéky s třicetiletou a pětiletou fixací

Pokles dlouhodobých sazeb se zřetelně projevil na úročení hypoték. Hypotéka s třicetiletou fixací se dá dnes v USA pořídit za rekordně nízkých 3,92 %, zatímco v případě pětileté fixace klesly sazby dokonce na 2,88 %. Právě takto nízké sazby jsou přitom hlavním důvodem obrovského nárůstu zájmu o refinancování úvěrů, které následným snížením nákladů na obsluhu dluhu výrazně ulehčuje situaci americkým domácnostem.

Podle americké Asociace hypotečních bankéřů tak jen v minulém týdnu vzrostl počet žádostí o hypotéku o 23 % v porovnání s předchozím týdnem. Více než čtyři pětiny všech žádostí přitom souvisely s modifikací stávajících úvěrů, což je největší poměr od října 2010. Díky lepším podmínkám se dále snižuje také procento nesplácených úvěrů a Spojené státy se tak na rozdíl od Evropy dál vezou na vlně levných peněz.

2. Slabé euro a drahý Brent

V Evropě je situace odlišná. Nejen že úvěrový večírek již dávno skončil, ale evropskou ekonomiku zároveň dusí výrazně vyšší ceny energií.

Graf: Cena ropy Brent v eurech vs. cena americké WTI v dolarech

Obrázek výše zachycuje vývoj cen severomořské ropy brent, která je hlavním benchmarkem pro stanovování cen benzínu v Evropě, a lehké americké ropy WTI. Dolarová cena WTI dnes dosahuje 100 USD a je přibližně 30 % pod rekordní úrovní z roku 2008. Cena Brentu ale začátkem roku stoupla až na 86 euro za barel a je na podobných úrovních, jako v polovině roku 2008 před pádem Lehman Brothers a začátkem finanční krize.

Vyšší ceny ropy v Evropě souvisí jak s momentálně oslabujícím eurem, tak s historicky velmi vysokým spreadem mezi cenou WTI a Brentem. Ten je způsoben přebytkem WTI v americkém úložišti Cushing a nedostatečné technické infrastruktuře, která brání jejímu exportu a fyzickému provedení arbitráže.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.