Naše fondy v lednu zamrzly

Tak to ostatně vypadlo i loni, kdy ale naopak do akciových i smíšených fondů lidé skoro dvě miliardy investovali. To je například odlišný vývoj od USA, kde z akciových fondů v roce 2010 odešlo 98 miliard dolarů a loni dokonce 140 miliard dolarů.

Do akcií se našincům zatím ještě nechce, ale dokud se obecné prostředí nízkých sazeb nezmění (což není ani na obzoru), nezmění se ani nepatrné výnosy těch nejkonzervativnějších.

Jsou trhy z nejhoršího venku?

Leden na trzích byl ovšem poměrně klidný, dokonce postupně až optimistický. Dluhopisové trhy se ukonejšily dokonce i v Evropě, i aukce státních dluhopisů „ohrožených“ zemí dopadly mnohem lépe než loni. Evidentně klidu přidala obří napumpování skoro půl bilionu eur v tříletých půjčkách komerčním bankám. Nový guvernér Draghi má sice pravdu, že tím ECB odvrátila těžkou úvěrovou krizi v eurozóně, ale víte, že ECB má v bilanci již 2,7 bilionu eur, což je víc naž americký FED?

I naše dluhopisové fondy si tak za leden připsaly jedno až tři procenta, přesto roční výnos těch standardních se stále jen potácí kolem nuly. Trhy se také zřejmě jen postupně učí brát s rezervou, možná až ignorovat ratingové agentury.

Možná i lednový efekt

Akcie se zatím těší z klidnějších vod, dobrých firemních výsledků v USA a zotavení bankovních titulů v Evropě. Třeba „naše“ Erste se ještě začátkem ledna těžko držela nad 300 korunami, zatímco nynější kurz 430 korun už předvádí 40% růst. Evropské akciové trhy podle indexu DJ Stoxx 600 od zářijového dna již přidaly 20 %, i náš PX vystoupal na čtyřměsíční maximum od loňského září. Americké trhy si zaťukaly dokonce na nejvyšší hodnoty po finanční krizi v roce 2008. Nemusíme hovořit o lednovém efektu, jde asi spíš o určité oddechnutí, že snad bude aspoň o trochu líp. Zaradovaly se tak naše smíšené, ale hlavně akciové fondy, takže třeba ISČS TOP STOCK za měsíc přidal 13 % a ISČS Sporotrend dokonce 16,5 %. Ten prvně zmíněný se dostal na roční černou nulu, ovšem ten druhý stále ještě přes 30 % tratí. To jen ukazuje, že v našem regionu stále ještě probíhá výprodej. O tom ostatně svědčí i celý náš index PX – od začátku roku sice přidal přes 6 %, ale za 12 měsíců je stále o 21 % níž.

V Davosu bez lyží

Naše investorská veřejnost se pravděpodobně dívá do budoucnosti s výchozím pocitem, že hůř už bylo, ať už Řecku bude Evropa (Německo) platit jakoukoli částku. Jestli tam zavede pořádek – zejména úspěšné reformy pracovního trhu (které před deseti lety zavedl Gerhard Schröder), budou si smět nechat i euro.

Stejně tam zas pojedeme na dovolenou. Česko se dokonce jeví skoro jako ostrůvek stability s bytelnými bankami, byť vlastněnými z ciziny. Snad je ČNB dobře ohlídá, abychom časem neobjevili zas nějaké to „odklánění“. V každém případě jim Češi věří až moc, zatímco slovo „fond“ stále nechtějí ani slyšet. I proto mají třeba v tzv. prémiových vkladech České spořitelny již 26 miliard korun (z toho v těch akciových 10,5 miliardy korun). Přitom jde o krádný převlek zajištěných fondů (místo úroků je výnos vázán na některé podkladové aktivum). Uvidíme, co s lidmi udělá penzijní reforma, kde také budou fondy a ne vklady.