Budoucnost bankovnictví a jak z ní profitovat
Tomas Berggren, akciový analytik Saxo Bank
Pečlivě vybraná investice do bankovního sektoru může být v současné chvíli vysoce zisková, i přesto ale rizika zůstávají vysoká. Pokud tedy věříte spíše bezpečným a předvídatelným investicím, měli byste se poohlédnout jinde.
Jsou banky investiční příležitostí?
Banky od začátku roku zažívají rally. Mezi ty nejvýkonnější patří Commerzbank (+58%), Bank of America (+45%) a Société Generale (+35%). Chceme-li zvýšit své šance při investování a vyhnout se všem budoucím nástrahám, musíme alespoň trochu tušit, co nás v budoucnu čeká.
Schopnosti bank změnit se, t.j. možnost najít nové cesty, jak vydělávat peníze, jsou základem pro růst světové ekonomiky. I přesto, že jsou banky už teď obětním beránkem finanční krize a jsou pod neustálým tlakem politiků (jak to chtěl dav), se teď mohou regulátoři pokusit zajít dál a ublížit bankám ještě více.
Věřím, že v blízké budoucnosti uvidíme rozpady velkých bankovních skupin spolu s tím, jak se budou přizpůsobovat tvrdším regulím. To povede k modernizaci a vzniku samostatných investičních domů, které budou nabízet čistě zprostředkovatelské a obchodní služby. Bankovní průmysl bude zatlačen zpět ke svým kořenům, t.j. zastávat v ekonomice roli zprostředkovatele úvěrů spíše než na vlastní riziko vytvářet finanční nástroje.
Jako výsledek tohoto procesu očekávám, že brzy uvidíme “zombie” banky s “nízkými” riziky a výnosy, které budou obtěžkány hypotékami a spotřebitelskými úvěry. Stejně tak v této kategorii “zombie” bank skončí i oslabené banky s problémem solventnosti. V mnohých případech půjde o ty, které se vlády pokusily rekapitalizovat. A pak tu budou banky se skvělým provozním modelem a rozumným přístupem k riziku, které stanou na stupních vítězů.
Co by si z toho měli investoři vzít?
Pokud mám pravdu, pak by se investoři měli vyhnout bankovním společnostem, které skončí na porážce. Stejně tak bankám, které míří do říše zombií. Nenechte se zmást “možným prostorem k růstu” u bank, které ze svých původních vrcholů klesly o 90 procent, protože je k tomu pravděpodobně nějaký důvod!
Místo toho si určete banky, které mají jednoduchý byznys model, opatrný přístup k riziku, stabilní výsledky, relativně málo obchodních aktivit a historicky nízké ztráty z úvěrů. To by mělo stačit pro zajištění proti možným nástrahám. Pokud se ukáže, že ztratily v posledních třech letech 90 procent, pak se nacházíte v zóně smrti. Navíc je samozřejmě důležité geografické určení, s tím jak jsou tyto akcie skutečně dlouhodobým kreditem každé země.
Ve Spojených státech k těm méně zajímavým bankám patří: Morgan Stanley,Goldman Sachs a Citigroup, všechny s významnými divizemi investičního bankovnictví a všechny s komplexními mezinárodními operacemi. Sečteno a podtrženo, komplexnost stojí peníze! Na druhé straně tu máme Wells Fargo, US Bancorp a BB&T, všechny s tuzemským bankovnictvím a stabilním a srozumitelným byznys modelem, ze kterého mohou těžit.
Složitější situace nastává na evropské bankovní scéně. Z mého pohledu se italské a španělské banky ocitly v nezáviděníhodné pozici. Unicredit a Intesa Sanpaolo čelí tlaku kvůli své velké expozici ve státních dluhopisech Itálie a náklady na jejich refinancování stále rostou. Na Banco Santander těžce dopadá kolaps španělského realitního trhu a poměr rizika k zisku u ní není vůbec atraktivní. V Evropě je navíc řada investičních bank s komplexním portfoliem, u kterých bychom si měli dát pozor na jejich obchody. Patří k nim Barclays, Commerzbank, Credit Suisse, Deutsche Bank a UBS.
K zajímavým evropským bankám patří třeba konzervativní švédská Svenska Handelsbanken a také globální hráč HSBC.
Budoucnost finančního sektoru je nyní v rukou regulátorů
V nejbližší době se u bankovního byznysu nejspíše dočkáme velkých strukturálních změn. To, jak se bude bankovnictví dál vyvíjet, je nyní v rukou regulátorů, přičemž roli globálního hlídacího psa zastane Basilejská komise. Je dost možné, že by nakonec mohlo opět dojít k oddělení investičního bankovnictví od komerčního, což už bylo výsledkem Glass-Steagallova zákona ve třicátých letech minulého století. Takový rozpad kompaktního bankovního systému by mohl nadělat spoustu nepořádku, a navíc by stál spoustu peněz. Pokud však budete trpěliví, možná se dočkáte množství investičních příležitostí, které přijdou spolu se vznikem nových struktur.
Tomas Berggren, akciový analytik Saxo Bank
Pečlivě vybraná investice do bankovního sektoru může být v současné chvíli vysoce zisková, i přesto ale rizika zůstávají vysoká. Pokud tedy věříte spíše bezpečným a předvídatelným investicím, měli byste se poohlédnout jinde.
Jsou banky investiční příležitostí?
Banky od začátku roku zažívají rally. Mezi ty nejvýkonnější patří Commerzbank (+58%), Bank of America (+45%) a Société Generale (+35%). Chceme-li zvýšit své šance při investování a vyhnout se všem budoucím nástrahám, musíme alespoň trochu tušit, co nás v budoucnu čeká.
Schopnosti bank změnit se, t.j. možnost najít nové cesty, jak vydělávat peníze, jsou základem pro růst světové ekonomiky. I přesto, že jsou banky už teď obětním beránkem finanční krize a jsou pod neustálým tlakem politiků (jak to chtěl dav), se teď mohou regulátoři pokusit zajít dál a ublížit bankám ještě více.
Věřím, že v blízké budoucnosti uvidíme rozpady velkých bankovních skupin spolu s tím, jak se budou přizpůsobovat tvrdším regulím. To povede k modernizaci a vzniku samostatných investičních domů, které budou nabízet čistě zprostředkovatelské a obchodní služby. Bankovní průmysl bude zatlačen zpět ke svým kořenům, t.j. zastávat v ekonomice roli zprostředkovatele úvěrů spíše než na vlastní riziko vytvářet finanční nástroje.
Jako výsledek tohoto procesu očekávám, že brzy uvidíme “zombie” banky s “nízkými” riziky a výnosy, které budou obtěžkány hypotékami a spotřebitelskými úvěry. Stejně tak v této kategorii “zombie” bank skončí i oslabené banky s problémem solventnosti. V mnohých případech půjde o ty, které se vlády pokusily rekapitalizovat. A pak tu budou banky se skvělým provozním modelem a rozumným přístupem k riziku, které stanou na stupních vítězů.
Co by si z toho měli investoři vzít?
Pokud mám pravdu, pak by se investoři měli vyhnout bankovním společnostem, které skončí na porážce. Stejně tak bankám, které míří do říše zombií. Nenechte se zmást “možným prostorem k růstu” u bank, které ze svých původních vrcholů klesly o 90 procent, protože je k tomu pravděpodobně nějaký důvod!
Místo toho si určete banky, které mají jednoduchý byznys model, opatrný přístup k riziku, stabilní výsledky, relativně málo obchodních aktivit a historicky nízké ztráty z úvěrů. To by mělo stačit pro zajištění proti možným nástrahám. Pokud se ukáže, že ztratily v posledních třech letech 90 procent, pak se nacházíte v zóně smrti. Navíc je samozřejmě důležité geografické určení, s tím jak jsou tyto akcie skutečně dlouhodobým kreditem každé země.
Ve Spojených státech k těm méně zajímavým bankám patří: Morgan Stanley,Goldman Sachs a Citigroup, všechny s významnými divizemi investičního bankovnictví a všechny s komplexními mezinárodními operacemi. Sečteno a podtrženo, komplexnost stojí peníze! Na druhé straně tu máme Wells Fargo, US Bancorp a BB&T, všechny s tuzemským bankovnictvím a stabilním a srozumitelným byznys modelem, ze kterého mohou těžit.
Složitější situace nastává na evropské bankovní scéně. Z mého pohledu se italské a španělské banky ocitly v nezáviděníhodné pozici. Unicredit a Intesa Sanpaolo čelí tlaku kvůli své velké expozici ve státních dluhopisech Itálie a náklady na jejich refinancování stále rostou. Na Banco Santander těžce dopadá kolaps španělského realitního trhu a poměr rizika k zisku u ní není vůbec atraktivní. V Evropě je navíc řada investičních bank s komplexním portfoliem, u kterých bychom si měli dát pozor na jejich obchody. Patří k nim Barclays, Commerzbank, Credit Suisse, Deutsche Bank a UBS.
K zajímavým evropským bankám patří třeba konzervativní švédská Svenska Handelsbanken a také globální hráč HSBC.
Budoucnost finančního sektoru je nyní v rukou regulátorů
V nejbližší době se u bankovního byznysu nejspíše dočkáme velkých strukturálních změn. To, jak se bude bankovnictví dál vyvíjet, je nyní v rukou regulátorů, přičemž roli globálního hlídacího psa zastane Basilejská komise. Je dost možné, že by nakonec mohlo opět dojít k oddělení investičního bankovnictví od komerčního, což už bylo výsledkem Glass-Steagallova zákona ve třicátých letech minulého století. Takový rozpad kompaktního bankovního systému by mohl nadělat spoustu nepořádku, a navíc by stál spoustu peněz. Pokud však budete trpěliví, možná se dočkáte množství investičních příležitostí, které přijdou spolu se vznikem nových struktur.
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
Hybridní už je také Tatra. Vzduchem chlazenému dieselu o výkonu 408 koní pomáhá elektromotor nabízející dalších 680 koní
Luxus téměř západní: Vlády celé socialistické soustavy dostaly k dispozici GAZ 13 Čajku
První generace Škody Octavia je legenda a každý s ní jezdil. Jak dobře tohle auto ale znáte? Kvíz vás prověří
Zatočí Donald Trump s evropskými automobilkami a s elektromobily? Jeho návrat do úřadu není dobrá zpráva
