Na stole jsou tři varianty nekončící řecké ságy:
1. Překlenovací úvěr, který Řecko dostane, aby přežilo termín 20. března a mohlo splatit 14,5 miliardy eur za dluhopisy. Toto by byla levná varianta, co se finančních nákladů týče, ale extrémně drahá varianta z politického hlediska, protože by jen ukázala obrovský politický rozestup mezi Řeckem a EU (čti Německem). Nedávná slovní přestřelka se mezi zástupci Řecka a Německa neodehrála podle diplomatického protokolu nebo podle státnických zvyklostí, ale ukázala, že frustrace je na obou stranách přítomná a pochopitelná. (Známkou toho, že překlenovací půjčka se jeví jako reálná možnost, je fakt, že dluhopisy splatné 20.března se nyní obchodují za 43.35, přičemž na začátku února se obchodovaly za 38.00 - viz graf níže).
3. Řecko vezme věci do svých rukou a opustí Eurozónu. Opět nepravděpodobná událost, protože celé politické spektrum se snaží vyhnout rozhovorům o tom, co by se mělo stát a co se stane v červnu a dále. Před volbami chtění mít “volné peníze”, aby se mohli soustředit na vlastní volby. Nechtějí být těmi, kdo před volbami otevře problém a na koho by voliči svedli vinu. Rizikem zůstává slovní válka a ztráta ochoty cokoliv dělat.
Osobně si myslím, že politici zvolí nejhorší možné řešení, tj. kupování dalšího času, protože to je jediný způsob, jak mohou kontrolovat domácí agendu jak v Řecku tak v Evropě. Nechtějí řešení, které bude znamenat, že německý, finský nebo holandský parlament bude muset před řeckými a francouzskými volbami cokoliv ratifikovat. Je to ale zároveň nejrizikovější řešení, protože riskuje další zhoršení řeckých sociálních nepokojů a pohybuji, že trh to přijme jako dobré řešení. Musíme nyní vytvořit plán, jak zachránit záchranný plán. Není divu, že trh je naprosto zmatený a tak se raději soustředí na nekonečné množství likvidity.