Fondy stále čekají na jaro

Evropa v zajetí dluhů může ale o podobných výšinách jen snít. I proto majetek investičních a podílových fondů, které spravují členové Evropské asociace fondů a asset managementu (EFAMA) loni klesl o 2,8 % na 7,92 bilionu eur. Aktiva standardních fondů se snížila dokonce o 6,2 % (na 5,63 bilionu eur), ale majetek speciálních fondů naopak vzrostl o 6,8 % na 2,29 bilionu eur.

Retail fondům nefandí

U nás jsme na tom víc než „evropsky“: loni také majetek standardních podílových fondů klesl o 23,4 miliardy až k 224 miliardám korun (o 9,5 %). Takže v nich máme sice méně než v roce 2005, ale víc než v pokrizovém propadu roku 2009. Naopak kromě standardních fondů u nás již po „rozjezdu“ uplynulých let dostaly do boomu tzv. fondy kvalifikovaných investorů – koncem loňského roku na 46 miliard korun.

Retailovým fondům u nás tedy nesvědčilo loni a lepší to není ani začátkem letočního roku. Jak leden, tak únor dopadly jako přes kopírák, když si odepsaly po 1,2 miliardy korun. Dokonce i rozložení mezi jednotlivými typy fondů vyšlo prakticky nastejno. Po 800 milionech z fondů peněžního trhu a po 600 milionech ze zajištěných fondů. Což tedy znamená, že do ostatních investoři přece jen po 200 milionech naopak přinesli. A když si navíc uvědomíme, že i loňský pokles hodnoty majetku nejvíc ovlivnily fondy peněžního trhu – z nichž si lidé vyzvedli téměř 20 miliard korun – není ani celkový pokles nijak tragický.

Hledání bezpečí

Zatímco z fondů peníze stále utíkají, spořicí účty si mohou mnout ruce a jistě se do nich přesunula i značná část peněz z fondů peněžního trhu. Kdo by se divil, když tyto fondy vynášejí jen desetiny procenta? Hledání alternativ tedy pochopitelně míří k produktům podobným vkladům nebo obecněji jistotám. V dobách kolísání trhů je to snad i pochopitelné, že lidem nejde tolik o výnos, ale o bezpečí. Jsou tak ochotni obětovat výnosový potenciál na oltář bezrizikovosti, přestože si mnozí i uvědomují, že jdou do předem prohraného boje s inflací.

Na spoření je spořicí

Na delší termíny a termínované vklady však lidé moc neslyší, takže naštěstí se v bankovním rybníce objevily nové štiky, které nahodily udičky právě tam, kde ty velké neplavou (velké banky depozita tolik nepotřebují) – do tzv. spořicích účtů. Nové Zuno Bank, Equa bank, Air Bank a již zavedenější Fio banka o nové miliardy stojí.

V bankovní statistice ČNB nejsou spořicí účty vedeny zvlášť, lze tedy jako odhad od celku netermínovaných odečíst vklady na běžných účtech (vč. kontokorentních). Tak dostaneme za loňský rok 43 miliardy korun a ještě lépe vypadal i letošní leden, kdy na ně lidé uložili 8,2 miliardy korun.

Kudy dál?

Jistěže (zatím) fungují i další investiční „náhražky“, obvykle marketingové převleky strukturovaných produktů. Ale tak jako žádná melta dobrou kávu nikdy nenahradila, tak i tyhle šamanistické výtvory mají k investicím dost daleko. Navíc příští rok do boje nastoupí inovované penzijní fondy, které zejména svými nízkými poplatky za správu dají na frak nejen všem „náhražkovým“, ale i většině „čistých“ fondů.