Začínáme s vanilla opcemi

V prvním dílu opčního edukačního seriálu se budu zabývat principy vanilla opcí a jejich základní charakteristikou. Vysvětlíme si základní pojmy a terminologii, která je pro obchodování opcí nezbytná.

Historie opcí

Nejprve si ale pojďme udělat krátký exkurz do historie opcí. Opční obchodování je světu známé již několik tisíc let a svůj původ má již ve starověku. Je prokázáno, že již staří Babyloňané v období cca 1800 př.n.l. používaly opce, o čemž svědčí i údaje nalezené v Chammurabiho Kodexu. Za autora opcí je ale považován spíše řecký filosof Thales, který kupoval opce na olivy. Také Holanďané v éře tzv. tulipománie využívaly opce k zajištění zisků z tulipánových cibulí.

První standardizované opční kontrakty nicméně vznikly až v roce 1973, kdy došlo ke vzniku Chicagské opční burzy (Chicago Board of Options Exchange – CBOE), která umožnila obchodování s opcemi na šestnáct akciových titulů. Obrovský úspěch první opční burzy se následně projevil ve vzniku celé řady opčních burz po celém světě, takže dnes existují prakticky ve všech významnějších finančních metropolích.

Existuje celá řada podkladových aktiv (PA), na která jsou opce vázána. Jedná se například o:

• Akciové indexy
• Měnové páry
• Komodity
• ETF (Exchange traded funds)
• Akcie

Co je to opce?

Klasická definice opcí mluví o právu koupit nebo prodat předem dané podkladové aktivum za předem danou cenu a k předem určenému datu. V podstatě si tedy dnes určíte cenu, za kterou chcete v budoucnu koupit například akcii, komoditu nebo měnu. Zásadní rozdíl oproti CFD nebo jiným finančním derivátům však spočívá v tom, že opce dává jen právo, které můžete nebo nemusíte uplatnit, zatímco CFD, futures či forvardy ukládají povinnost splnit podmínky kontraktu.

---

Ptejte se v online chatu na vše, co vás zajímá ohledně obchodování a opcí

• Jsou opce určeny jen profesionálům nebo jsou vhodné i pro začátečníky?
• Jaká výše kapitálu je optimální pro začátek?
• V jakých situacích na trhu lze opce nejlépe využít?
• Jak využít opcí při tvorbě obchodního portfolia?
• Jaké jsou nejčastější chyby začínajících obchodníků?

Na opce se můžete od 10.4. ptát v našem on-line chatu s odborníkem pana Jana Rohrbachera, account managera a dlouholetého opčního obchodníka společnosti X-TRADE BROKERS.

---

Americké a evropské opce

Opce lze rozdělit na tzv. americké a evropské. Zatímco u opcí amerických může kupující uplatnit své právo nakoupit, resp. prodat podkladové aktivum v průběhu života opce, u opcí evropských lze toto právo uplatnit pouze v den splatnosti opce.

Opce zahrnují množství terminologie, které je třeba znát. Některé základní pojmy si vymezíme zde:

• Realizační cena (strike price): cena podkladového aktiva, která je předmětem opčního kontraktu, tedy ta, za kterou si kupující opce může určité množství podkladového aktiva v budoucnu koupit, resp. prodat;
• Expirace (expiration): datum, kdy vyprší životnost opce;
• Opční prémie (premium): cena opce, tedy suma, kterou kupující opce zaplatí za dané opční právo prodávajícímu;
• Bod nulového zisku (breakeven-point, BEP): bod, kdy se daná opční strategie dostává ze ztráty do zisku, respektive zisk je roven přesně nule;
• Uplatnění (exercise): situace, kdy se kupující opce rozhodne uplatnit své právo na nákup, resp. prodej podkladového aktiva, na které je opce vázána.

Existují dva typy opcí – jednak opce kupní (tzv. call opce) a také opce prodejní (tzv. put opce). Kupující opce je stejně jako u jiných typů derivátů v dlouhé (long) pozici, prodávající pak v pozici krátké (short). Z existence 2 typů opcí vyplývá, že můžeme nalézt celkem 4 základní opční pozice – tj. nákup a prodej kupní opce a nákup a prodej prodejní opce.

Nakoupená kupní opce (long call) opravňuje vlastníka k nákupu podkladového aktiva za určitou cenu (tzv. strike neboli realizační cena). Toto právo trvá jen po omezenou dobu životnosti opce a končí okamžikem její expirace. Protistranou pro kupujícího kupní opce je prodávající kupní opce (pozice short call).

V případě, že subjekt nakoupí naopak prodejní opci (long put), má právo prodat určené podkladové aktivum za určenou realizační cenu. Protistranou je v tomto případě prodávající prodejní opce (pozice short put).

Základní charakteristiky výše popsaných základních opčních strategií shrnuje následující tabulka:

 

Podrobnějšímu vymezení těchto strategií bude věnován druhý díl opčního edukačního seriálu.

Výhody opcí

Ve srovnání s ostatními druhy derivátů mají opce nespornou výhodu v podobě omezené, předem definované ztráty. Je sice pravda, že v případě obchodování akcií, futures či CFD si můžete nastavit ochranný stop-loss, a že opce jsou dražší, nicméně to není tak úplně pravda. Stop-loss sice částečně nahrazuje tuto vlastnost opcí, pokud se však cena podkladového aktiva na úroveň stop-lossu dostane, dochází k automatickému uzavření pozice, a to i tehdy, když se cena okamžitě vrátí zpátky. U opcí však může kolem hranice omezené ztráty oscilovat po dobu životnosti opce a podstatné je pouze to, kde se cena ocitne v době expirace. Proto už nikdy nemusíte proklínat trhy za proražení Vašeho stop-lossu a místo něj používat ochranné opce.

Další nespornou výhodou je možnost vytvářet s pomocí opcí celou řadu strategií, které se hodí pro různé situace na trhu. Vydělávat s opcemi tak můžete jednak v trendujícím trhu, stejně jako v trhu, který se vůbec nehýbe. Dokonce můžete realizovat zisky i v takové situaci, kdy nemáte ani ponětí o dalším směru trhu, nicméně existuje velká pravděpodobnost, že cena podkladového aktiva se výrazně pohne nahoru nebo dolů.

V příštím, již více konkrétním díle opčního edukačního seriálu, si představíme základní opční pozice, jejich grafy a objasníme, jak se v opčních grafech vyznat.

---

Autor článku z rubriky Opční edukační seriál působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.