Drahá ropa může přibrzdit tureckou ekonomiku

Tak jako dítě potřebuje k růstu jídlo, tak i ekonomika potřebuje ke svému rozvoji energii. A tady je turecká Achillova pata. Istanbul je téměř plně závislý na dovozu ropy.

Denní spotřeba ropy

Turecko spotřebuje přibližně 670 000 barelů (1 barel = cca 159 litrů) ropy denně. Pro srovnání Česko zkonzumuje asi 200 000 barelů. Přibližně 90 procent tedy cca 600 000 barelů musí Turecko denně importovat. Hlavním zdrojem dovozu jsou Rusko, Irák a Ázerbájdžán, před uvalením mezinárodních sankcí také Írán.

Její prosperita je tedy citlivá a závislá na cenách černého zlata a vývoji domácí měny vůči dolaru a euru.

Schodek obchodní bilance

Závislost Turecka na ropě je také hlavním důvodem nepříznivé platební bilance, která dosáhla maximálního schodku v květnu 2011 ve výši 86,6 miliard dolarů. Každý nárůst ceny ropy o 10 amerických dolarů způsobí zvětšení schodku běžného účtu platební bilance, což je rozdíl mezi dovozem a vývozem zboží a služeb mezi Tureckem a okolním světem, o 4 miliardy dolarů.

Deficit běžného účtu bývá nejčastěji financován půjčkami ze zahraničí, a to jak soukromými, tak vládními, nebo přímými zahraničními investicemi. Druhá varianta je v každém případě pro ekonomiku lepší, protože přímé zahraniční investice znamenají na rozdíl od půjček trvalý zájem investorů. Půjčky totiž mohou být kdykoliv vypovězeny a finance ze země rychle odčerpány, což pak dělá stát ještě křehčím.

Turecká lira oslabuje

Poslední možností boje se schodkem obchodní bilance je snížení devizových rezerv centrální banky, což vede k oslabení domácí měny. A ta tento rok tedy výrazně oslabuje. Od začátku roku klesla turecká lira vůči euru o 10,5 procenta a vůči americkému dolaru o 7 procent. Slabší měna pro Istanbul není vůbec příznivá, protože zdražuje importovanou ropu. To následně způsobuje inflační tlaky. Inflace je pro Turecko hlavním strašákem již řadu let. V devadesátých letech dokonce překonala hranici 80 procent. Situace byla dokonce tak vyhrocená, že ministerstvo financí k 1. 1. 2005 škrtlo na bankovkách šest nul. Loni peněžní hladina narostla „jenom“ o 6,5 procenta a na rok 2012 je stanoven cíl na úroveň 5,2 procenta.

Do budoucna se očekává, že energetická náročnost země bude s přetrvávajícím ekonomickým rozvojem nadále narůstat. Za pár let by mohla dosáhnout až 711 000 barelů denně. To bude činit tamní hospodářství ještě zranitelnějším a závislejším na zbytku světa.

Jaké jsou možnosti Turecka?

První je odstranění neefektivnosti systému, ve kterém existuje mnoho únikových cest, které pak celkovou energetickou spotřebu prodražují.

Další možností je nahradit část spotřeby ropy obnovitelnými zdroji energie například větrnými elektrárnami. Alternativní zdroje se dnes podílí na celkové spotřebě méně než 1 procentem. A právě výstavba větrných elektráren by mohla být jedním z řešení podpoření přímých zahraničních investic, čímž by se zabily dvě mouchy jednou ranou.

Turecko, které se v dnešní době jako jedna z mála zemí může chlubit velkolepým ekonomickým růstem, se svou budoucností hazarduje. Momentální růst ceny ropy ho může přijít ještě pěkně draho. Neřešením své energetické situace nejenže vystavuje riziku svoji prosperitu, ale nadále rozvíjí své největší nedostatky, kterými jsou inflace a schodek obchodní bilance.

Autorka působí jako hlavní analytička ve společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.