Tato fakta jsou bohužel nevyvratitelná, a proto i my v Evropě postupně zažíváme zavádění různých penzijních reforem, aby se veřejným financím odlehčilo. Tokio zátěž stárnoucí populace ve svých veřejných financích bezpochyby pociťuje. Vždyť tamní podíl dluhu k HDP je mnohem vyšší než v Řecku. Pro srovnání loni dosáhl poměr dluhu k HDP v zemi vycházejícího slunce 217,7 procenta a v Řecku to bylo “jenom“ 170,6 procenta.
Japonsko zatím drží spořiví občané
Hlavní rozdíl mezi Tokiem a Aténami je vtom, že Japonci nemají problém si na svůj provoz půjčit. Financují ho totiž jeho spořiví občané, kteří vytvářejí poptávku po domácích státních dluhopisech. V říjnu letošního roku ušetřili Japonci v průměru 15,2 procenta ze svého měsíčního disponibilního příjmu. Pro srovnání v USA to bylo 3,4 procenta a v Německu 10,3 procenta.
Kromě zadluženosti a stárnoucí populace musí Japonsko bojovat i s jinými ekonomickými výzvami. Hrozí mu opětovný propad do recese, léta neúspěšně bojuje s deflací a jeho export v důsledku evropské dluhové krize a politickým problémům s Čínou vázne.
Dochází ke změně životního stylu
Základní ekonomické vazby a zákony, které dosud v zemi vycházejícího slunce platily, by se ale mohly v nejbližší době změnit. Nejnovější statistiky totiž ukazují, že senioři (Japonci starší než 60 let) přestávají spořit a začínají více utrácet. Je pravděpodobné, že takováto zásadní změna jejich životního stylu byla způsobena sérii ničivých katastrof, které Asii v minulých letech postihly. Nejdřív to bylo zemětřesení a následná přívalová vlna tsunami a pak výbuch jaderné elektrárny Fukušima. Jelikož jsou japonské ostrovy situovány v tektonicky neklidné oblasti, je pravděpodobnost další přírodní pohromy vysoká. Starší Japonci tedy pravděpodobně svůj dosavadní způsob života přehodnotili a jednoduše si chtějí svých úspor užít. Tato signifikantní změna životního stylu by mohla mít na tamní ekonomiku několik zásadních dopadů.
Nové příležitosti pro firmy
Na jedné straně by mohla růst domácí spotřeba. Podle údajů japonské vlády domácnosti, v jejichž čele jsou lidi starší 60 let, se v roce 2011 podílely na celkové spotřebě až čtyřiceti procenty. Pro srovnání v roce 2000 tvořili jenom 30 procent celkové spotřeby. Japonská generace starších lidí, která byla dosud proslulá svou spořivostí, se začíná jevit jako potenciální motor budoucí spotřeby.
Data tamního statistického úřadu ukazují, že lidé starší 60 let loni měsíčně v průměru utratili o 15 procent více než ti, kterým je pod 40 let. Rostoucí spotřeba staršího obyvatelstva vytváří na japonském trhu nové příležitosti pro podnikání. Tamní firmy by měly proto přehodnotit svoje obchodní strategie a soustředit se na vývoj nových produktů zaměřených na potřeby těch dříve narozených. Firma, která se této šance chopí nejlépe, má do budoucna vystaráno. Možnosti se otevírají například výrobcům aut, elektroniky, výživových doplňků a dalšímu nespočetnému množství jiných segmentů. Jen pro zajímavost japonský výrobce plen Unicharm se vyjádřil, že prodej plen pro starší lidi předstihl prodej plen pro kojence.
Graf: Japonsko podíl dluhu k HDP v jednotlivých letech
Rostoucí spotřeba zvýší zaměstnanost
Rostoucí domácí spotřeba by mohla být impulzem k tvorbě nových pracovních mít v japonské ekonomice. Větší apetit nakupovat by mohl povzbudit nejen tamní ekonomický růst, ale i cenovou hladinu. Na druhé straně, i když se narůstající domácí spotřeba starší populace může jevit jako klíč k řešení některých slabých míst japonské ekonomiky, může být pak v její důsledku Tokio zranitelné právě v jeho nynějším nejsilnějším místě. A to v úsporách, které budou s rostoucí spotřebou klesat.
Nákupem plen, výživových doplňků a jiného spotřebního zboží sice Japonci povzbudí své HDP, pozvednou ceny a vytvoří nová pracovní místa, na druhé straně jim už nezbydou peníze pro nákup tamních státních dluhopisů.
Tabulka: Nejvíce stárnoucí populace na světě
Zeně s nejvíce stárnoucí populaci | Kolik lidí nad 65 let připadá na jednoho obyvatele ve věku 0-14 let | Kolik procet obyvatelstva tvoří lidi starší než 65 let a více | Kolik procet obyvatelstva tvoří lidi ve věku 0- 14 let |
---|---|---|---|
Monako | 2,18:1 | 26,90% | 2,18% |
Japonsko | 1,74:1 | 22,90% | 13,10% |
Německo | 1,54:1 | 20,60% | 13,30% |
Itálie | 1,47:1 | 20,30% | 13,80% |
Řecko | 1,38:1 | 19,60% | 14,20% |
Autorka působí jako hlavní analytička ve společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.