Vývoj ceny ropy po smrti Cháveze

Venezuela přišla v úterý o svého dlouholetého vůdce, když zemřel prezident Hugo Chávez. Zemi nyní dočasně řídí druhý muž po Chávezovi, a to viceprezident Nicolas Maduro. Jihoamerickou zemi čekají nové prezidentské volby v nejbližších 30 dnech. Otázka pro finanční trhy je celkem jednoduchá, bude mít úmrtí Cháveze vliv na cenu ropy?

Venezuela zachovala klidnou hlavu a ropné společnosti pracují stejně jako v jakýkoliv jiný den. Národní ropná společnost PDVSA uklidňuje situaci na trzích a ihned vyloučila jakékoliv změny ve spolupráci s mezinárodní organizací zemí vyvážejících ropu OPEC. Smrt socialistického vůdce by tak neměla mít v krátkodobém horizontu významnější vliv na cenu černého zlata. Avšak pro budoucnost ceny ropy budou rozhodující nastávající volby. Dosáhne-li vítězství současný viceprezident Maduro, tak se dočkáme zachování Chávezovi politiky.

Výraznější změny v zemi by ale mohlo přinést případné zvolení opozice. Opoziční kandidát Henrique Capriles se vyjádřil, že stane-li se prezidentem on, chce prověřit politicky orientované zakázky, které se zdají být pro stát neefektivní. Dokonce by mohl otevřít trh i zahraničním investorům.

Projekt těžby surové ropy podél řeky Orinoko by se však neměl dočkat žádných změn. Venezuela si od projektu slibuje zvýšení těžby o 2 miliony barelů ropy denně. Investice do tohoto programu přesáhnou 80 miliard amerických dolarů. Nicméně dokončení tohoto velkorysého projektu bude trvat delší dobu, protože Venezuela má problémy se špatnou infrastrukturou a opožděnými platbami společnosti PDVSA.

Venezuela je jedenáctým největším exportérem ropy na světě. Patří mezi 4 největší dodavatele do USA a velmi štědré obchodní vztahy má i s Čínou. Obchod s ropou tvoří 95 procent venezuelských příjmů. Minulý rok dodala Venezuela denně do USA 906 000 barelů ropy, což je sice vysoké číslo, avšak od roku 2004, kdy dosáhla maxima ve výši 1,3 milionu barelů, mají dodávky klesající tendenci.

Za zmínku také stojí možnost vstupu zahraničních společností na venezuelský trh v případě změny domácí politiky. Na Venezuelu se třese hlavně Conoco Phillips a Exxon Mobil. Tyto společnosti velmi stojí o podíl na exportu ropy. Conoco i Exxon do roku 2007 ve Venezuele působily, hlavu jim srazila až nacionalizace ropného trhu, když se nedokázaly dohodnout na obchodních podmínkách se státní společností PDVSA.

Conoco Phillips byl dokonce největším zahraničním akcionářem ve Venezuele, proto se není čemu divit, že smrt prezidenta láká ropného magnáta zpět na hřiště, které tak dobře zná. Navíc by mohl těžit z navrácení původních aktiv. Majetek Conoco Phillips se pohyboval před konfiskací okolo 4,5 miliardy amerických dolarů a podle dnešní tržní hodnoty jde o 20 až 30 miliard dolarů.

Návrat nebo nová investice do Venezuely ovšem není tak jednoduchá otázka. Venezuelu trápí mnoho ekonomických problémů. Tamní rafinerie jsou v tak špatném stavu, že si Venezuela nechává dovážet benzín a naftu z USA. Například v prosinci 2012 činily objednávky rekordních 197 000 barelů ropných produktů denně.

Cena ropy se z dlouhodobého hlediska usídlila v symetrickém trojúhelníku a neustále tak testuje Fibonacciho hladinu 50,0. Únorový měsíc byl ve znamení poklesu, avšak ani tento krátkodobý trend nedokázal překonat zmíněný support. Z hlediska dalšího vývoje a dlouhodobější investice do ropy se vyplatí počkat na proražení trojúhelníku. Budoucí řešení venezuelské situace by tento pohyb mohlo přinést velmi brzo.