Skutečně došel zlatým býkům dech?

Cena zlata zažila nejhorší začátek roku za posledních 25 let. Investoři v únoru prodali 106,2 tuny ve formě veřejně obchodovaných fondů na zlato (ETF), což je největší měsíční prodej od vzniku největšího zlatého ETF SPDR Gold Trust v roce 2003. Credit Suisse Group AG a Barclays Plc odhadují, že růst zlata v letošním roce končí. Navíc všemi sledovaný George Soros prodal více jak 55 % svého zlata drženého v ETF fondech.
Za razantní odklon od zlata prý může oživení hospodářského růstu. Investoři opouštějí zlato a investují do akcií, jejichž ceny letí raketově nahoru. Dostáváme i pozitivní zprávy z reálné ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v USA poklesla o 0,2% a aktuálně činí 7,7%.
Dalším důvodem pro pokles zlata je oznámení Fedu, že díky hospodářskému oživení by mohlo dojít k omezení v pořadí již třetího kvantitativního uvolňování.
Toto vše se děje v období největšího tištění peněz v dějinách. Fed rozjel na konci minulého roku v pořadí již třetí kvantitativní uvolňování a aktuálně skupuje měsíčně cenné papíry v hodnotě 85 miliard dolarů. Zástupci Evropské centrální banky nás ujišťují, že dluhopisy krachujících států eurozóny budou kupovat bez omezení, a tak dělají něco, co ECB nikdy podle svých stanov dělat neměla. I ostatní centrální banky se předhánějí v tištění peněz. K Japonské centrální bance se brzy přidá britská centrální banka a na trhu společně uvolní obrovské množství likvidity.
Samy centrální banky nás ujišťují, že žádná inflace nehrozí a že jejich hlavní starostí je boj s deflací. Na druhé straně samy masivně nakupují zlato již druhý rok v řadě. Podle údajů organizace zastupující producenty zlata World Gold Council centrální banky nakoupily v minulém roce celkem 534,6 tun zlata, což je nejvíc od roku 1964. S výjimkou ražení pamětních minci centrální banky zlato minulý rok neprodávaly.
Není divu, že likvidita pumpovaná centrálními bankami se přelévá do akciových trhů. Celá ekonomika je zkrátka takříkajíc „na steroidech“. Z tohoto pohledu jsou akcii zajímavé pouze do doby, kdy budou tyto steroidy působit. Tak i tak je budou muset centrální banky dříve nebo později vysadit. Tyto ekonomické steroidy mají totiž své vedlejší účinky, které se dříve nebo později projeví ve formě vyšší inflace a vyššího objemu špatných investic, které vznikly kvůli v období příliš nízkých úrokových sazeb. Trhy jsou nyní „zdrogované“ dojmem, že je konec hospodářských problémů. To ale není pravda, protože ty si ekonomiky nesou s sebou stále a politika centrálních bank je umí pouze oddálit. Investování do akcií je tedy v dnešní době výnosná aktivita – za předpokladu, že investor bude schopen z chování bank přesně odečíst, kdy takovým být přestane.
I pro konzervativního investora je vhodné vložit část investovaných peněz do zlata, které se v současné době obchoduje díky nedávné korekci za relativně příznivou cenu. Zlato je dlouhodobě jedna z hlavních pojistek, kterou má investor proti postupnému znehodnocování papírových peněz. Býkům na zlatě tedy v žádném případě dech nedošel – spíše ho právě nabírají.

Graf č. 1: Nákupy zlata ze strany centrálních bank v tunách (zdroj: WGC)

Graf č. 2: Cena zlata (zdroj: CSI)

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.