Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank.
Krize v eurozóně se tento týden opět dostala do popředí a hlavním zdrojem nejistoty na světových trzích se stal Kypr. A tato nejistota se pak odrazila i na komoditních trzích. Pod horší výhled pro Evropu se ale podepsaly i indexy nákupních manažerů a vůbec nejhorší data dorazila z Francie. Ukazuje to na změnu trendu. Dříve byl totiž velký rozdíl jen mezi bohatým severem a chudým jihem, teď se začíná projevovat také rozdíl mezi klíčovými státy Evropské unie – Francií a Německem. Větší nervozitě na globálních trzích pomohly zabránit indexy nákupních manažerů v Číně a Spojených státech, které oba rostly.
Mědi se nepodařilo odrazit směrem vzhůru i přesto, že PMI v Číně a Spojených státech rostlo. Ačkoliv obě země jsou největším spotřebitelem tohoto průmyslového kovu, mědi zabránily v posílení právě události na Kypr a další slabá data z evropské ekonomiky. Během týdne se tak měď dotkla svých sedmiměsíčních minim, což odpovídá zhruba desetiprocentnímu propadu od únorových maxim. Krátkodobý výhled tak pro měď zůstává neutrální až zhoršený, a to díky vysokým zásobám a růstu dodávek této suroviny. Tyto dva faktory v podstatě vylučují jakýkoliv pokus o změnu trendu.
Ceny obilovin na burzách v Chicagu i Paříži se mírně zvedly. Důvodem jsou nízké dodávky v Evropě a relativně levná kukuřice ve Spojených státech, jejíž spotřeba i vývoz rostou. Podle statistik agentury Bloomberg by dokonce během nadcházející sezóny mohla plocha vysazené kukuřice dosáhnout nejvyšších hodnot od roku 1936.
Mezinárodní rada pro obiloviny zase očekává, že to povede k devítiprocentnímu zvýšení produkce až na rekordních 927 milionů tun, což by mohlo pomoci rychle zaplnit vyprázdněné sklady této komodity. Dramatický nárůst produkce kukuřice už se stačil odrazit v cenách forwardů, když se letní kontrakt prodává s 22procentní slevou oproti současným cenám. Přitom ještě před měsícem byl rozdíl zhruba 19 procent.
Zásoby sójových bobů jsou také zatím dostatečné, a to i přesto, že se rekordní úroda stále ještě zpozdila v brazilských přístavech kvůli omezeným odbavovacím kapacitám. Cenám sóji pomohli někteří z kupců, jako je například Čína, kteří začali nakupovat sóju v USA.
Špatný týden zažily tzv. měkké komodity. Nejvíce ztrácely bavlna, káva a cukrová třtina.
I přes stávající propad cen je bavlna jednou z nejvýkonnějších komodit letošního roku. Korekce se zde už dlouhou dobu čekala, a to zejména kvůli americkým farmářům. Ti se totiž díky velkým očekávaným ziskům letos rozhodli vysadit mnohem více této plodiny. Ve stejné době dorazily i zprávy z Číny o chystaném odprodeji téměř jedné třetiny státních zásob bavlny. Tyto zásoby se přitom snaží Čína doplňovat už dva roky a během této doby dokázala nashromáždit téměř deset tun. Během následujících měsíců chce ale tamním zpracovatelům zhruba tři tuny bavlny odprodat.
Cena vysoce kvalitní kávy arabica se propadla na téměř tříletá minima. Důvodem je očekávaná rekordní sklizeň kávy v Brazílii. Jihoamerická velmoc je přitom největším producentem a exportérem dané komodity.
Produkce brazilské kávy se rok od roku velmi liší. Cena tohoto typu kávy je přitom pod tlakem kvůli starostem o poptávku ze strany Evropy a také kvůli hojným zásobám ještě z minulého roku. Nakonec by cena kávy mohla najít podporu díky tomu, že se brazilská káva buď zdá jako příliš drahá nebo příliš levná a navíc rozdíl cen oproti robustě se snížil na nejnižší hodnotu od roku 2008.
Vzácné kovy se konečně dočkaly alespoň mírné vzpruhy. Zlatu se podařilo překonat hranici 1600 dolarů za unci, ovšem hodnota 1620 dolarů už byla nad jeho síly. I tak se ale tomuto kovu dařilo tři týdny po sobě zůstat v kladných číslech, což se dá nazvat jako nejdelší rally za poslední půlrok. Zlato dokonce předstihlo i stříbro a platinu. Ta se tak opět obchoduje níže než zlatý kov, zatímco stříbro se (v porovnání rozdílu se zlatem) ocitlo nejníže od srpna. Starosti trhům přidělalo jen další snižování pozic u burzovně obchodovaných produktů (ETP), což je třeba brát jako důležitý investiční barometr. Pozice totiž klesaly už šestý týden v řadě, a to navzdory podpoře ze strany vyšších cen zlata a rizikem nákazy od Kypru. Tato země bude důležitým tématem i v následujících týdnech. Korekce pak mohou nastat tehdy, pokud se situace kolem tohoto problémového ostrova nebude nijak stupňovat. Pokud se zlatu ale podaří přesunout k 1620 dolarům za unci, mohla by se další hranice odporu vyšplhat až o 30 dolarů na 1650 dolarů a poté 1665 dolarů. Hranice podpory pak zůstává na 1567 dolarech.
Ropa Brent klesá už šestý týden po sobě a teď se vrátila k dolnímu konci rozmezí 105 až 115 dolarů za barel, které převažuje už od loňského srpna. Ropa v první řadě oslabovala kvůli nižší poptávce spojené s údržbou rafinerií, nejistotě kolem Kypru a také zvýšeným dodávkám ze Severního moře a Súdánu. Dále se na poklesu ceny podepsala i redukce spekulativních pozic ze strany hedgeových fondů. Ropa typu WTI a ropa Brent se stále vyvíjí odlišným směrem a rozdíl mezi nimi už se snížil na nejnižší hodnotu od loňského srpna. V krátkodobém horizontu přitom nelze vyloučit její další oslabování, ale pokud hranici podpory nasadíme na 107 až 109,5 dolaru za barel, neměli bychom se snad splést.
Příspěvek Jak zahýbalo s komoditním trhem dění na Kypru? pochází z Saxo Bank 24/7