Japonsko je kousek od návratu k jaderné energii

Po tragické přírodní katastrofě, která se odehrála v roce 2011 ve Fukušimě, zastavilo Japonsko všech 22 nukleárních reaktorů. Reakce to byla sice logická, vzhledem k okolnostem, avšak země přišla o 30 procent produkce energie. Nedostatek přírodních podmínek pro výrobu energie, tak nutí třetí největší ekonomiku světa nakupovat energii ze zahraničí.

Japonsko je závislé na importu ropy a plynu

Japonsko je závislé na importu fosilních paliv a zkapalněného zemního plynu (LNG), což se však začíná extrémně prodražovat díky slabému jenu, který by měl i výhledově ztrácet, protože tamní vláda se snaží vyhrát boj s dlouhodobou deflací. Japonci importují nejvíce LNG, jsou druzí v dovozu uhlí a třetí za USA a Čínou v dovozu ropy. Slabý jen pravděpodobně zapříčiní zvýšení cen energií a spotřebitelé budou negativně reagovat. Spotřeba energie je enormní a je jen otázkou času, kdy se bude muset vymyslet řešení této zapeklité situace. Zatím se jako nejlogičtější jeví návrat k atomové energii.

Japonské ministerstvo financí odhadlo, že vyřazení atomových elektráren z provozu stojí domácí energetické společnosti 13 miliard amerických dolarů ročně, což je významná ztráta v případě tamní klopýtající ekonomiky. Ceny uranu od havárie klesly o 40 procent a jsou tak jen dalším argumentem pro obnovu atomové energie. Premiér Shinzó Abe je zatím neochotný udělat tento u občanů nepopulární krok, a tak vyrazil vyjednávat do zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty. Japonsko nabízí své „know-how“ o jaderné energii a na oplátku by chtělo dostat slevu na plyn a ropu. Zda však budou země bohaté na černé zlato ochotné souhlasit, je nejisté.

Jaderná energetika je po katastrofě ve Fukušimě u Japonců nepopulární

Japonští politici se obávají, že znovuspuštění reaktorů by přineslo negativní vlnu reakcí a zatím ještě vyčkávají s prvními kroky k tomuto citlivému řešení. Jistou věcí však zůstává, že Tokio se bude muset k tomuto problému nějak postavit. Ekonomové očekávají, že v případě nespuštění reaktorů, by tamní centrální banka musela začít krotit slábnoucí jen a sama by si tak postavila překážku do své politiky. Japonsko v roce 2012 importovalo více než 108 miliard kubických metrů LNG, což se rovná téměř 40 procentům celkové světově poptávky a i nadále import plynu stoupá. V březnu dokonce posílil o 8,8 procenta. Jak Japonsko tedy vyřeší problém, který již pomalu ťuká na dveře, zatím nikdo přesně neví.

Důsledky slabého jenu pro Japonsko závislé na importu energetických surovin

Slábnoucí jen a rostoucí spotřeba energie vedou k deficitu platební bilance, která sama o sobě je negativním znakem pro hodnotu domácí měny (JPY). Ačkoli tyto ekonomické souvislosti jdou ruka v ruce s měnovou politikou japonské centrální banky uvolněné měnové politiky a inflace, odporují ale ekonomickému růstu a zlepšení života obyvatel, jejichž životy vysoké ceny energií ochromí. Kromě spotřebitelů budou trpět i výrobní a průmyslové podniky, kterých výrobky se stanou dražšími, cenově hůř přístupnými a méně konkurenceschopnějšími.

Týdenní graf: Vývoj kurzu amerického dolaru (USD) vůči japonskému jenu (JPY). Jen od prosince 2012, kdy nastoupla k moci nová vláda pod vedením Schinza Abe výrazně oslabil

Článek připravil analytický tým společnosti Bossa.

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.