Spojené státy se řítí do recese

Steen Jakobsen, hlavní ekonom a ředitel IT Saxo Bank.

Inspiroval jsem serverem The King Report a předělal jeden zajímavý graf. Znázorňuje, že Spojené státy potřebují 4procentní růst ekonomiky (v nominálním vyjádření), aby se vyhnuly recesi. Pokaždé, když se americká ekonomika dostala pod tuto hranici, nastoupila právě recese. Přehledně jsem to zvýraznil v grafu níže.

Vždy když v minulosti ekonomika klesla tak, jako páteční údaje o hrubém domácím produktu (vyjádřené disponibilními příjmy domácností) za první kvartál, americké akciové trhy šly naopak vzhůru. A míra úspor je přitom na nejnižší hodnotě od posledního čtvrtletí roku 2007.

Závěr

Už od začátku tohoto roku říkám, že “reálná ekonomika” je mnohem slabší, než napovídají podkladová ekonomická data. A navíc je podstatně chatrnější, než se nám snaží naznačit všechny průzkumy.

V prvním čtvrtletí jsem měl možnost navštívit všechny hlavní světové oblasti, včetně Latinské Ameriky, kde jsem byl v uplynulém týdnu. Během těchto cest jsem zjistil, že i ty (až dosud) nejsilnější ekonomiky, v mém případě Polsko, Jihoafrická republika, Chile, Rusko, Česká republika, mají co dělat, aby dostály svým předpovědím ekonomického růstu. Navíc mnohé z nich trápí relativně vysoká inflace. A rozhodně jde o zajímavé zjištění v době, kdy je tržní ocenění akcií absolutně odtržené od reality. Akcie tak nabízejí “jednoduchý a levný” způsob, jak alokovat aktiva.

Já osobně spíše věřím a spoléhám na data popisujícím fixní příjmy, protože jsme blízko období dezinflace nebo deflace. Může za to především dluh nahromaděný v Evropě a Spojených státech, spolu s tzv. pastí středního příjmu, která se objevuje u rozvíjejících se ekonomik. Sice nevím, jak na to zareagují akcie, ovšem vím, že to povede k vyšším deficitům, rozsáhlejšímu vydávání dluhopisů a ještě troufalejším ekonomickým experimentům. Politici přitom nejspíše vsadí na poslední (ale nebezpečné) kolo politiky protahování a předstírání.

Podle mě je rozumné zachovat chladnou hlavu a snížit u akcií riziko na minimimum, a to alespoň do vrcholů pro letošní duben až květen. Trhy nyní sází na pokračování měnových experimentů jak u Fedu, tak Evropské centrální banky. A ke slovu se tak stále více dostává koncept moderní měnové politiky, i když nejde o nic nového, než o přepracování základních keynesiánských myšlenek. Dochází tak k bagatelizaci neinflační politiky plné nezaměstnanosti, a to ignorací problémů, které popisuje analýza Phillipsovy křivky. Jde o dilemata mezi udržením stability realitního a finančního sektoru a problémy u otevřených ekonomik (Zdroj: Měnová a fiskální politika a úrokové sazby: Kritika moderní měnové teorie; Thomas I. Palley, leden 2013)

Vřele vám doporučuju si Palleyův článek přečíst, protože tento moderní koncept je pro mnoho lidí novou modlou, zejména pak těch z tábora keynesiánců, kteří vymýšlí stále nové nesmysly. Tady bych rád zdůraznil, že nejsem ani keynesiánec, ani monetarista. Jsem pragmatik – nevěřím tomu, že nás makroekonomika dokáže vyvést z krize. Trhy, zaměstnanost a ceny se podaří dostat do rovnováhy jen v případě odmítání současné makroekonomiky a intervencí. Rozhodně se to nepodaří ekonomice protahování a předstírání umocněné na druhou a už vůbec ne tím, když si budeme stále dokola říkat, že jsme v první vlně provedli příliš málo opatření.

Pacient (respektive ekonomika) stále dýchá jen s pomocí přístrojů

Trhy teď raději nepoužívají slovo realita, protože je pro ně až příliš sprosté. A stejně tak postupují i centrální bankéři (s nulovou odpovědností za své činy), zákonodárci a často také nevolení zástupci Evropské unie. Jde vlastně o krizi mysli, která postrádá jakoukoliv invenci a zdravý rozum. Naopak, měly by se zaměřit na mikroekonomiku. Lidé se totiž s krizí (i takto velkou) vyrovnají a budou na ni reagovat s pokorou. Dokud však budeme udržovat “pacienta” při životě jen s pomocí přístrojů a věřit v levné peníze, k žádné změně nedojde.
Když jsem se na svých cestách kolem celého světa potkával s řediteli firem a byznysmeny, zjistil jsem, že se drží zkrátka a investují jen do svých vlastních společností (skupují vlastní akcie namísto dalších investic). Zároveň však v soukromí ochotně nakupují akcie firem třetích osob. Přitom je potřeba, aby se tento trend obrátil. Dobře nám to ale ilustruje, jak zvráceně začaly finanční trhy jednat.

Příspěvek Spojené státy se řítí do recese pochází z Saxo Bank 24/7