Dobrá skrýš pro bázlivce

Vzpomínka

Je i není. Každé státní příspěvky deformují trh a z peněz všech berou a jen některým dávají. To platí o stavebním spoření i penzijním připojištění: ti, kdo tyto produkty nemají, de facto platí těm, kdo stavebko nebo penzijko má – zdánlivě sice proudí peníze od chudých k bohatším, ale paradoxně si spíše jen ti bohatší berou zpět kousíček z jimi odvedených daní. Těmito podporami proteklo už mnoho desítek miliard korun. Na druhé straně ovšem stát motivuje, aby se to lidem trochu „vyplatilo“.

U dluhopisů je situace novější: již v 90. letech se bankám podařilo vylobovat, aby si s dluhopisy obchodovaly samy (a úspory lidé nosili jim na vklady). Ani tehdy populárnímu RM Systému se nepodařilo si přihřát polívčičku. To je třeba obrovský rozdíl od USA, kde již přes 150 let od Války Severu proti Jihu do bank nikdo peníze nenosí (tam si pro ně chodí) a úspory dává do státních bondů.

Takže naše spořicí dluhopisy jsou vlastně jen výchovný krůček k normálu, a proto snad tu podporu lze i tolerovat.

Kolik a za co 

Z pohledu konzervativního investora se svět propadá do hloubek přímo pekelných. Peníze jsou do ekonomik pumpovány pod tlakem – je jich zkrátka jako šlupek (byť hlavně jen v bilancích). Ceny peněz = úrok tedy padá k nule. Takový pětiletý dluhopis solidní ČR má hrubý výnos 0,6 % p.a. Kdo by si asi takový „vklad“ koupil, zejména když Kalousek nabízí skoro 3,1 % ročně?

Takže rozumný konzervativní střadatel samozřejmě nabídku využije. Nejvíc se zlobí správci standardních dluhopisových fondů, protože do budoucna jen těžko takových výnosů dosáhnou. Mají alespoň konkurenční likviditu a ta je u nás také vysoce ceněna.

Kde jinde?

Vklady úročí nad tři procenta jen některé kampeličky zneužívající zrůdnost morálního hazardu zavedeného kvůli krizi (a zatím nikdo neměl odvahu to vrátit zpět na 90 %): 100% pojištění vkladů. Pak ještě najdeme Evropsko-ruskou banku, která dokonce nabízí 4,1 % p.a. Kdo uvěří, ať tam běží. Podle ministra Kalouska je nejčastějším investorem ten, kdo si dluhopisy kupuje za 200 tisíc korun, tedy jakýsi „střední“ klient, který hledá především ochranu svých úspor.

Stále víc lidí si totiž uvědomuje, že český státní dluhopis má větší bonitu, než český stát. Dluhopisy „hlídají“ mezinárodní trhy, zatímco v parlamentu se může dít leccos – nebo dokonce cokoli? Nedávný vývoj na Kypru ukázal, že doslova.

Ani inflace nespí

Zatím jen odpočívá, ale nikdo neví, kdy opět ožije a radostně si poskočí. Za minulých 5 let si ukousla z každé tisícovky ve slamníku nebo na běžném účtu 14 %, tedy z ní zbylo reálných (kupní síly) jen 860 korun.

Zatím situace mizivého hospodářského růstu vypadá, že zůstane mírná, ale jistě každý ví, že o překvapení v historii nebývá nouze. Pro ty, kdo se chtějí doslova pojistit proti inflaci, je určen 7letý protiinflační dluhopis – ten sice nevynese nominálně nic, ale reálně udrží přesně hodnotu.

Který je nejlepší

Nejkratší variantou je 1,5letý diskontovaný dluhopis s výnosem 1,7 % p.a. před zdaněním. Asi z nabídky nejméně zajímavý, podobný výnos najdeme ještě i na spořicích účtech, kde ovšem sazby povážlivě klesají.

Lepší je tříletý prémiový (reinvestiční) dluhopis s výnosem 2,5 % ročně (podobný kuponový pro nezájem v minulosti se nyní nenabízí).

Obě varianty má pětiletý dluhopis, kde kuponový nese 2,82 % p.a. a reinvestiční 3,07 % p.a.

Úpis dluhopisů poběží od 13. do 31. května na pobočkách České pošty a tří bank. Ale zájemce by neměl příliš váhat. Sice často vše odkládáme na poslední chvíli (vstup do II. pilíře, daňové přiznání i leccos jiného), ale ministerstvo může kdykoli říci: „zavíráme, už je vyprodáno“. K tomu například došlo i na podzim minulého roku.